„Kluci na gymplu udělali tak trochu nechtěně fór pro celou školu. Den před Vánocemi, večírek ve třídě, předávání dárků. Spolužák koupil jako dárek hovězí penis. Ten skončil v krejčovské figuríně, kterou jsme měli ve škole na skříňkách ve třídě. Po vánočních prázdninách jsme se vrátili a po celé škole se linul příšerný smrad, v prvním patře se nedalo učit. Učitel angličtiny, který nějakou dobu pobýval v Číně, k tomu suše poznamenal: Vy jste asi nikdy nebyli v Číně na tržnici, že?“
Jakožto pubertální banda nevycválaných individuí jsme se učitelům rádi pletli do všeho. I do toho, jak se oblékají. Dodnes je mi smutno a trapně za to, že jsme kdysi profesorce na biologii věnovali k Vánocům sadu holítek na nohy. A abychom se neprozradili, dárek jsme jí šoupli do přihrádky ve sborovně. Ale našly se i horší případy: „Naše matikářka měla příšerný vkus a rádi jsme si z ní utahovali. K dokonalosti to dotáhl jeden spolužák, co po ní během hodiny hodil dvacku a pronesl – kup si něco na sebe.“
Učitelé si musí na studentské fórky dávat pozor nejen ve škole, ale i mimo ni. Oblíbené jsou třeba manipulace s autem. Odnést, otočit, nic není nemožné.
„Náš tělocvikář byl někdy divný. Nechával nás běhat nahoru dolů pět kilometrů na kopci nebo dělat kačáky. Zároveň jsme měli tělocvik spojený s třídou, kde byl třídním učitelem. Protože obě třídy na něj měly spadeno, při volné hodině jsme odnesli jeho Peugeot 206 do vedlejší ulice, aby ho po škole hledal.“
„Měli jsme psát písemku z biologie a nikdo nic neuměl. Za učebnou byl kabinet, kde měla učitelka různé pomůcky. Spolužák ji na začátku hodiny poprosil, jestli mu ukáže sbírku motýlů. Jelikož nikdo nikdy o biologii nejevil zájem, učitelka nadšeně vyskočila a běžela do kabinetu, spolužák za ní zavřel a zamkl, chudák tam byla celou hodinu a my nemuseli psát žádnou písemku. Tenkrát z toho byl malér.“
„Spolužák se dokonale naučil podpis ředitelky a na kabinet matematiky jsme vylepili oznámení, že je nutné ho do konce dne vystěhovat kvůli malování. Byl plný věcí, a když ho tedy po několika hodinách vystěhovali, přičemž naše třída matikářce místo hodiny pomáhala, ukázalo se, že ředitelka to nenapsala.“
Samostatnou kapitolou je třídnice. Ve zlatých časech byl skutečně každý učitel závislý na papírové knize, do níž se zapisovaly absence a vykládaná látka. Kdo měl třídnici, ten měl moc. Když jsme ve vyšších ročnících chodili za školu, plán byl vždycky jasný: stopit třídnici s sebou, aby se absence nemohly zapsat. Buď jsme ji schovávali v šatně, nebo jsme ji rovnou brali do hospody. Ale samozřejmě se našli experti, kteří to dotáhli ještě o kus dál: „Měli jsme dvě třídnice. Prostě jsme je střídali podle toho, jak se nám to zrovna hodilo, tu pravou jsme schraňovali, aby v ní nebyly absence, a podle potřeby jsme je prohazovali.“
V posledních letech zasáhly do studentských vtípků i moderní technologie. „Založili jsme na Tinderu naší třídní profil a swajpovali jsme jí ty nejhorší zjevy, na které jsme narazili.“
„My jsme si na střední stáhli do mobilu aplikaci, která se dokázala spojit s projektorem, na němž nám profesorka chemie pouštěla hrozně nudné prezentace. Pokaždé se divila, proč když zapne prezentaci, tak se jí to za pět vteřin samo od sebe vypne. Nikdy na to nepřišla, až na pomaturitním večírku jsme jí to řekli. A přísahám, že zoufalejší výraz tváře jsem v životě neviděla.“
Věřte mi, že při psaní tohoto článku jsem několikrát oslovila učitele a učitelky, aby se mi svěřili se svými zážitky, abych měla pohled i z druhé strany. Kromě jedné odvážné, výše citované učitelky se neozval nikdo, ale po tomhle děsivém a zároveň fascinujícím výčtu asi ani není divu.
Ráda bych skončila nějak důstojně. Použiju k tomu historku z mých školních let. Probírali jsme při češtině literaturu za druhé světové války. Druhý den ráno byl na prosklených dveřích vedoucích do vestibulu školy přilepený zvon, který se používá k čištění ucpaného záchoda, a u toho lísteček s Halasovým Zpěvem úzkosti o Mnichovské zradě: Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon Čí ruce ho rozhoupaly?
Francie sladká hrdý Albion a my jsme je milovali.
Lucie Seifertová (ilustrace)
COOLna 
Napsat komentář