Potkala mě láska či snad to byl pouhý sen?
Nevím zda mám pravdu poznat nebo se jí bát.
Život není procházka cítím se unaven
prost vší síly vzdorovat chci ulehnout a spát.
Na lehounký dotek něhy trpké čekání
podemele každou víru ba i naději.
V odchodu do nenávratna nic mi nebrání
nedokážu cpát se tam kde už mě nechtějí.
A kdo ví snad za obzorem leží lepší svět
stačí sebrat odvahu a zlomit zemskou tíž.
V koutku duše hýčkám touhu vpřed se rozletět
mimo tvrdou realitu nebýt na obtíž.
Každým dnem jsem vysněnému klidu trochu blíž …
Radek František Bičan




Napsat komentář