Ústředním hrdinou této knihy je lidský vztah. Provázet ho budou další hlavní postavy, muži a ženy, naši současníci, zoufale opuštění a s rozumem v koncích, kteří si připadají jako věci na jedno použití, lidé marně toužící po pocitu bezpečí, sounáležitosti a pomocné ruce, na niž by se mohli v těžkých chvílích spolehnout, lidé nadarmo prahnoucí po „navázání vztahu“; i přesto jsou neustále na pozoru před „spřízněním“, hlavně před spřízněním „nadobro“, o spříznění „navěky věků“ ani nemluvě. Mají totiž strach, že jim takový stav bude přítěží a bude na ně vyvíjet tlak, jejž nebudou schopni ani ochotni snášet, čímž vážně omezí svobodu, kterou potřebují – ano, hádáte správně – k navázání vztahu…
Zygmunt Bauman – Tekutá láska: O křehkosti lidských pout




Napsat komentář