COOLna

Nejjednodušší cesta k apiterapii pro úplné začátečníky začíná u medu. Ač je řazen mezi potraviny, díky svému složení může být i součástí domácí lékárny. Využívá se jako podpůrný lék při nachlazení, pomáhá hojit rány a popáleniny a působí prokazatelně antibakteriálně. Masáž zahřátým medem nebo zábal pak má na lidský organismus i psychiku uvolňující a očistné účinky.

„Med doporučuji všem a hodně,“ říká Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského v Dole, mimo jiné také autor publikace Včelí produkty mýtů zbavené. „Je to velmi komplexní dodávka nejen energie, ale i stovek dalších látek, o jejichž významu zatím mnoho nevíme, ale ujišťujeme se, že si je rostliny a včely pracně nevyrábějí jen tak pro ukrácení dlouhé chvíle.“

Nalézt med na míru svým potřebám může být trochu věda. Dělí se podle různých hledisek, například dle rostlinného původu na med nektarový a medovicový. Dalším kritériem je způsob získávání medu: u nás najdeme ponejvíce med vytáčený v medometu. Méně obvyklý je tzv. plástečkový med, který je nabízen v původním voskovém plástu. Taková medová plástev obsahuje kromě medu a vosku také pylová zrna a stopy propolisu. Její žvýkání je nejen zajímavým zážitkem, ale posiluje rovněž dásně a v ní obsažené látky pomáhají zmírňovat zánětlivé procesy v ústech.

Vlastnosti medu ovlivňuje také prostředí, ve kterém včely potravu sbírají: kromě směsí jsou oblíbené medy jednodruhové, například med lipový, levandulový nebo akátový.

Pryskyřičnou látku včely sbírají z výhonů rostlin a po následném zpracování jí potahují vnitřek svého obydlí (dnes nejčastěji vnitřní stěny úlu). Propolis v úlu pomáhá potlačovat rozvoj mikroorganismů a díky němu dokážou včely dokonce zakonzervovat mrtvé tělo škůdce a zabránit tak uvnitř šíření infekce. Oblíbil si jej také Vladimír Glaser z Ekocentra Včelín Ořech: „Připomínám, že jeho hlavní předností, která je důležitá pro včely i člověka, je, že je dezinfekční. A vzpomenu si na to vždy v ordinacích, nadechnu se a v drtivé většině z nich okamžitě cítím dezinfekční prostředky na bázi propolisu. Samotný se příliš nedá přímo používat, je třeba, aby z něj byla vytvořena tinktura a ta pak dále zpracována. To může zvládnout sám včelař nebo některé specializované výrobny,“ uvádí.

Nejčastěji se vyzdvihuje jeho pozitivní účinek na zdraví dásní, zředěná tinktura se aplikuje jako ústní voda, nicméně možnosti využití jsou mnohem širší: „Zajímavá je například forma inhalací a dezinfekce vzduchu propolisem pomocí aromalampy nebo difuzéru,“ doplňuje Monika Jindrová ze Včelařství Kunvald. Léčivý vzduch prosycený vůní medu a propolisu u nich ve včelařství můžete zkusit dýchat také při relaxaci v takzvaném apidomku.

Apidomek je včelín, jehož součástí je i pobytová část. Nejde o žádnou novinku, blízkost včel využívali včelaři k odpočinku po staletí. S bzučícími včelstvy můžete strávit hodinu, nebo třeba celou noc, a zájem o tento druh terapie roste: využívá se preventivně, ale i jako regenerace například po prodělaném onemocnění dýchacího ústrojí. Atmosféra v blízkosti včelího společenství je blahodárná, a ačkoliv je vědeckými výzkumy či studiemi prozatím nepotvrzená, shodují se na její užitečnosti amatérští včelaři i odborníci.

Specificky vonící vzduch ve včelínech a jeho účinky na lidský organismus zmiňuje také Vladimír Glaser z Včelínu Ořech: „Aerosol, který vzniká v úlu, pomáhá i člověku. Když ho vdechujete, dostáváte do těla nepatrné množství látek, které se v teplém úlu uvolňují.“

Včelař Vladimír Glaser pokračuje: „Někdo říká, že i proto jsou včelaři zdravější. Mají blíž nejen ke zdravým včelím produktům, ale i celkově k přírodě a to je vždy ku prospěchu zdraví. Včelař musí porozumět přírodním zákonitostem, aby pochopil i včely, a je to tedy zároveň takové celoživotní přírodovědecké vzdělávání,“ zamýšlí se. Podobně i ostatní včelaři upozorňují na to, že nejlepší terapií je sama péče o včelstvo jako taková. „Ke včelám musíte přijít v klidu, pokud jste rozčilení nebo v nepohodě, okamžitě to poznají. Je nesmírně uklidňující pozorovat a poslouchat bzučící včelstvo, člověk se naladí na jejich rytmus a hned se cítí mnohem líp,“ konstatuje včelař Zdeněk se čtyřicetiletou praxí z Litoměřicka, který včelími produkty zásobuje rodinu a své nejbližší okolí.

Silvie Dostálková, která se zabývá studiem imunitního systému včely medonosné a také složením a vlastnostmi mateří kašičky na Katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, předpokládá budoucnost přípravků z mateří kašičky například jako alternativy antibiotik: „Využití včelích a obecně přírodních produktů v medicínské oblasti je poměrně komplikované, zejména kvůli různorodému složení, které se mění v závislosti na prostředí, ale například i v závislosti na jejich skladování. Široké spektrum jejich účinků bylo vědecky popsáno, často však pouze v laboratoři a otestování v klinických studiích zatím chybí.

Anita Blahušová