COOLna

Poté co se moci v zemi chopilo radikální hnutí Tálibán, Afgháncům postupně docházejí peníze. Bankomaty ve městech jsou vybrakované, banky zůstávají zavřené a ceny zboží rychle rostou. Hodnota afghánské měny se mezitím propadá a experti varují před finančním kolapsem země a hyperinflací.

Zatímco se Tálibán pokouší v Afghánistánu o transformaci z povstaleckého hnutí na fungující vládu, ekonomická situace země se každým dnem zhoršuje. Obyvatelům chybějí peníze, v bankomatech ve městech žádné nezbyly a banky zůstávají zavřené, což mnoha lidem znemožňuje přístup ke svým úsporám.

Nefungují ani pobočky mezinárodních společností jako Western Union či MoneyGram, které poskytují převody peněz. Afgháncům tak nemohou pomoci ani jejich příbuzní či přátelé ze zahraničí. Pro mnohé z nich byly mezinárodní převody důležitým zdrojem financí. Ttvořily tak čtyři procenta afghánského hrubého domácího produktu.

K opětovnému zprovoznění těchto služeb v dohledné době nejspíš nedojde, jelikož měna afghán se hroutí a země začíná pociťovat akutní nedostatek tzv. tvrdé měny (jež slouží jako stabilní a spolehlivý uchovatel hodnoty), což je v případě Afghánistánu zejména americký dolar.

„Stabilitu afghánu zajišťovaly doslova tuny amerických dolarů, které pravidelně proudily do Kábulu, někdy i každý týden. Pokud Tálibán tyto dodávky neobnoví, je zde reálné riziko devalvace měny,” řekl deníku The Guardian Graeme Smith, analytik britského think-tanku Overseas Development Institute.

Vysoká inflace, se kterou se země potýkala už před nástupem Tálibánu, tak nejspíš dál poroste. Ceny potravin jako je například mouka, olej či rýže vzrostly o 10 až 20 procent během několika dnů, píše agentura Reuters.

„Z krátkodobého hlediska to může mít katastrofální následky. Hrozí zde kolaps měny a finanční krize, která dolehne na běžné lidi,” řekl deníku The New York Times Justin Sandefur, analytik z neziskové organizace Center For Global Development.