Nezáviďte noci krásu!
Nevíte, co ukrývá…
Kdo jí strhne hvězdy z pasu,
když se nikdo nedívá?
Ňezáviďte touhu její!
Kdo ji hodí do peřin,
když se mraky rozechvějí
a odhalí její klín?
Nezáviďte oči černé!
Vždyť jsou slepé temnotou!
Tonou ve tmě bezrozměrné
a utonout nemohou…
Nezáviďte stříbro hvězdám!
Co vše je stal tenhle třpyt?
Jejich bolest nikdo nezná.
Lze si vůbec představit?
To snad ví jen lesklý měsíc –
jeho zmrzačená tvář…
Nezáviďte krásu noci!
Vždyť dávno ztratila zář!
Adriana Müllerová
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář