Jak co nejlépe vzkřísit lokální ekonomiku, kterou zbrzdila epidemie koronaviru? V Kyjově na Hodonínsku to zkoušejí prostřednictvím lokální měny – correntu. Obyvatelé města dostanou v pilotním projektu každý po 400 correntech. Podmínkou je, aby je utratili v místních podnicích. Třeba v potravinách, u kadeřníka nebo v kině.
Platit correnty se začne ihned po rozvolnění opatření. Jeden corrent bude odpovídat jedné koruně, jeho název je odvozen od koronaviru.
Peníze budou mít lidé uloženy na elektronickém correntovém účtu. Vstupní vklad 800 tisíc korun, ze kterého bude moci až dva tisíce lidí čerpat correnty, „sponzoruje“ firma, která měnu zavádí, nikoli město. „Při platbě u obchodníka zaplatí polovinu částky za nákup v correntech a druhou v korunách.
„Platba v correntech proběhne z jejich correntového účtu, který jim založíme při registraci. Místní obyvatelé tak získají pomyslnou padesátiprocentní slevu a obchodníci se dočkají úplné platby,“ vysvětluje Pepe Rafaj, autor projektu. Ten již stojí například za mikroplatebním systémem ILikeQ.
Platba bude probíhat tak, že obchodník ověří občana pomocí občanského průkazu nebo SMS kódu v jeho telefonu. Pak pošle SMS do systému Corrency a ten mu vrátí informaci, kolik má občan fyzicky doplatit. Druhou část platby dostane obchodník od Corrency následující pracovní den na svůj účet v bance. Když lidé začnou utrácet a podniky znovu poskytovat služby, ekonomika znovu ožije.
Kyjov je pilotním místem, kde se systém zkouší. Postupně se může přenést i do jiných měst. „Corrent je měnová jednotka, která lokálně doplňuje korunu českou. Funguje vždy jen v určitém regionu. Město si samo určí za co, kde a dokdy ho mohou místní lidé utratit. V případě Kyjova jsme se dohodli na padesátiprocentní spoluúčasti občanů. Nastavená spoluúčast ale může být i jiná,“ vysvětluje Pepe Rafaj. O využití systému mají zájem například i radnice Prahy 5 a Prahy 7.
Podle ekonoma společnosti Cyrrus Petra Pelce je virtuální měna na lokální úrovni v Česku novinkou. „Smysl tento systém dává. Viděl bych ale riziko v tom, že jsou v něm těžko dohledatelné jakékoliv chyby,“ míní Pelc.
To podle něho platí u jakýchkoliv kryptoměn. Vysvětluje to na příkladu, kdy člověk odešle chybně platbu někam jinam. V bance se mu buď vrátí, nebo ji zpětně může vymáhat. U kryptoměn toto kvůli jakési anonymitě většinou nelze.
„Pokud virtuální peněženku někdo vykrade, není tam většinou instituce, u které se dá domáhat nápravy,“ podotýká ekonom Pelc.
Kyjovskému pokusu ale dává šanci. V zahraničí alternativní lokální měny už fungují. Například v Bavorsku je to měna chiemgauer, kterou jako školní projekt vytvořil učitel Christian Gelleri. S eurem má hodnotu jedna ku jedné. V prvním roce jej používalo jen asi 130 lidí, o 15 let později už 700 tisíc zákazníků.
Podobná měna, jako má český Kyjov, vznikla už v roce 2003 v bavorském městečku Prien u jezera Chiemsee. Zrodila se jako studentský projekt a má pevný kurz k euru jedna ku jedné. Rovněž slouží k podpoře místních podnikatelů a neziskových organizací. Na rozdíl od kyjovského correntu má skutečně podobu reálných „bankovek“, které trochu připomínají stravenky. Zajímavé je, že platnost konkrétní bankovky chiemgaueru je omezena na tři měsíce, aby se s ní nedalo spekulovat.
Papírky mají hodnotu od jednoho do padesáti chiemgauerů, což je už v přepočtu asi 1300 korun.
COOLna 
Napsat komentář