Pod střechou Cambridgské univerzity na základě rozsáhlé analýzy vědci dokázali, že se mileniálové vzdalují demokracii. Jsou nejen nespokojeni s její podobou, ale čím dál víc slyší na levicový populismus. Rozhořčení způsobené majetkovou nerovností, hospodářskou nejistotou a chováním elit trvá už příliš dlouho.
Bennettův institut pro veřejnou politiku spadající pod Cambridgeskou univerzitu publikoval rozsáhlou zprávu, která je součástí práce Centra pro budoucnost demokracie. Jmenuje se Mládí a spokojenost s demokracií a byla vytvořena na základě analýzy odpovědí téměř pěti milionů respondentů ze 160 zemí mezi lety 1973 a 2020. Výsledek tohoto obřího průzkumu zní jasně: mileniálové napříč Británií, Amerikou a jižní Evropou jsou znepokojeni podobou dnešní demokracie, a to mnohem intenzivněji, než byly ve své době nespokojené předešlé generace.
Mileniálové, tedy lidé narození mezi roky 1981 a 1996, jsou v porovnání s předešlými generacemi nejenže nespokojení s podobou demokracie, ale jako bonus jsou daleko nespokojenější než předešlé generace ve stejném životním období.
Závěr zprávy není jen průměrem vzešlým z pro a proti, ale dokládá, že v různých regionech jsou za nedůvěrou k demokracii další okolnosti. Ve státech, kde je demokracie dlouhodobě zavedená, například v Severní Americe, Velké Británii, Austrálii nebo jižní Evropě, narůstá mezigenerační propast v životních příležitostech.
Dopad krize eurozóny na periferie a po dekády trvající majetková nerovnost nutí mladou generaci konfrontovat se se světem, kde nejsou schopní najít stabilní zaměstnání, vlastnit nemovitost nebo si založit rodinu.
Mezitím se v zemích, kde je demokracie stále ve fázi vývoje po přeměnách ze 70. až 90. let, konkrétně v Asii, Latinské Americe nebo subsaharské Africe, zápasí s jinými, dlouhodobě zakořeněnými problémy. Tyto státy zjednodušeně řečeno trápí hlavně korupce a otázka dodržování práva jako takového, takže zatímco starší generace, které žily v době, kdy se o demokracii bojovalo, vnímají novou podobu fungování institucí pozitivně a jsou často aktivními členy stran formujících politiku demokracie vzešlé z pádu autoritářských režimů, mladší generace vyrůstají ve stínu nedokonalosti tohoto systému.
V roce 2017 se díky průzkumu, který vypracovala společnost YouGov, zjistilo, že téměř polovina mladých Evropanů (48 procent) již nepovažuje demokracii za „nejlepší formu vlády“. Hned 58 procent Francouzů a 55 procent Italů jsou skeptičtí natolik, že je podle nich demokracie stejně dobrá nebo špatná jako jiné formy vlády včetně diktatur.
Odráží to názor britského sociologa a politologa Colina Crouche, podle nějž se západní demokracie plynule přetransformovala do „postdemokracie“, což je taková společnost, kde se demokracie stává jen formálním exteriérem, zatímco uvnitř se vliv a moc točí v malých kruzích politicko-ekonomické elity.
Lidovky
COOLna 
Napsat komentář