COOLna

…
Zkuste si představit obrovský tmavý sklad, ve kterém žijete. Máte zde jednu baterku. Jen podle toho, co jste zahlédli ve světle této jediné malé baterky, víte, co se v tom obrovitém prostoru nachází. Když něco hledáte, možná to najdete a možná taky ne, ale pokud to nenajdete, neznamená to ještě, že ta věc neexistuje. Je tam, ale neposvítili jste na ni svým paprskem. A dokonce, i když na ni posvítíte, bude možná těžké určit, co to je. Můžete získat poměrně jasnou představu, ale přesto mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Vidíte jen to, na co zaměříte světlo baterky, a poznáte jen to, co už znáte.
Takový je fyzický život. Uvědomujeme si jen to, na co v určitou chvíli zaměříme své smysly, a můžeme pochopit jen to, co již známe.
A teď – představte si, že jednoho dne někdo otočí vypínačem. Poprvé, v náhlém výbuchu jasu a zvuků a barev, spatříte celé skladiště a zjistíte, že je to úplně něco jiného, než jste si představovali. Světla blikají, blýskají se, září a vystřelují červené, žluté, modré a zelené jiskry. Vidíte barvy, které nepoznáváte, barvy, jaké jste nikdy předtím neviděli. Hudba naplňuje prostor fantastickými všudypřítomnými melodiemi, jaké jste v životě neslyšeli.
Neonové symboly pulzují a tančí v duhových impulzech třešňové, citronové, rumělkové, vínové, levandulové a zlaté. Elektrické hračky jezdí nahoru a dolů, kolem polic plných nepopsatelně barevných krabic, balíků, papírů, pastelek, barev, inkoustů, plechovek s jídlem, balíčků různobarevných bonbonů, lahví šumivých limonád, čokolády všech možných druhů, šampaňského a vína ze všech koutů světa. Okolo vybuchují rachejtle, vystřelují do okolí stovky hvězd, jiskřících květů, kaskád studeného ohně a pískajících žhavých uhlíků a kreslí podivuhodné světelné obrazce.
Rozsáhlost, složitost, hloubka a šíře všeho, co se kolem vás děje, je úchvatná a téměř zahlcující. Nedohlédnete až na konec prostoru a víte, že je toho tam ještě mnohem víc, než co jste schopni vnímat v tom proudu, který jitří vaše smysly a emoce. Máte nicméně velice silný pocit, že jste součástí něčeho živoucího, nekonečného a naprosto fantastického, že jste součástí veliké, vyjevující se tapisérie, která obsahuje víc než jen zvuk a obraz.
Chápete, že to, co jste až dosud považovali za realitu, je jen kousíček z toho obrovského zázraku, který vás obklopuje. Vidíte, jak jsou jednotlivé části navzájem propojené, jak jsou součástí jedna druhé, jak všechno do sebe zapadá. Všímáte si, kolik je v tom skladišti nejrůznějších věcí, které jste nikdy před tím neviděli, taková nádhera, ty překrásné barvy, o něčem podobném se vám ani nezdálo, ale je to tu spolu s tím, co už znáte. Ovšem i věci, které znáte, se náhle objevují ve zcela novém kontextu, takže i ony vypadají, že jsou úplně nové a podivně superreálné.
A i když někdo otočí vypínačem zase zpátky, už vám nikdy nikdo nevezme vaše poznání, průzračně jasné porozumění, zázrak a krásu, ani úžasnou živost vašeho prožitku. Již nikdy nic ho nedokáže vymazat z vaší paměti; budete si navždy pamatovat, co všechno se v onom skladišti nachází. Víte teď mnohem lépe než dřív, kdy jste měli k dispozici jen světlo baterky, co tam je, jak se k tomu dostat a co je možné. Zanechá to ve vás pocit posvátné úcty vůči všemu, co jste v těch dokonale jasných a srozumitelných okamžicích zažili. Život dostal jiný smysl a vaše další zážitky na cestě vpřed vycházejí z tohoto vědomí.

Musela jsem zemřít – Anita Moorjani