COOLna

„Zase jdeš pozdě!“
„Co to zas děláš?“
„Co ti zas je?“
„Proč jsi zase nezhasla na chodbě?“



Všechno celkem běžné výtky a výčitky, leč značně zintenzivněné za pomoci ZASE. ZASE v těch větách říká něco ve smyslu: Jsi ignorant, co chodí furt pozdě, pořád děláš blbosti, nad kterými zůstává rozum stát, jsi citově beznadějný případ, co se snad nikdy nenaučí ani tak primitivní věc, jako je zhasínat.



ZASE říká, že druhý obtěžuje, že je trapně nedokonalý a že to asi nikdy nebude lepší. Je to takové výčitkové turbo a bolavý šíp. Druhý si to taky třeba nenechá líbit a komunikace se pak mnohdy stočí k tématu „Jak to myslíš, že ZASE? Kdy naposled…? Podívej se na sebe! …“ a už to jede.



Co s tím? Zbudovat minové pole a nechat na něm zhynout dosud nevyřčené ZASE, které je stejně jen výrazem vlastní frustrace nebo povýšenosti, a řešit výhradně, co je teď – aktuální pozdní příchod, nebo co člověk zrovna dělá, jak mu je a že chodba teď zbytečně svítí – je celkem zbytečné do toho tahat, že svítila i před týdnem.

PhDr. Michaela Peterková