Člověk by si myslel, že nové technologie tímto neuspokojivým statem quo otřesou. Elektronický dokument PDF se ale zrodil už v roce 1991, ceny internetového připojení zkolabovaly zkraje nového tisíciletí a Zoom a Slack, dvě firmy, jejichž technologie umožňují práci na dálku, jsou téměř deset let staré. Nečinnost však kancelářím umožnila uniknout výraznějším změnám.
Než udeřil covid-19, měly firmy pronajímající flexibilní kanceláře (včetně nešťastného WeWorku) pouze maličkatý, ani ne pětiprocentní podíl na světovém trhu. Většina firem odmítala přejít z masových kanceláří na technologie umožňující práci na dálku dřív než jejich klienti; ani odepsat zapuštěné náklady ve formě nemovitého majetku a dlouhodobých pronájmů.
Před pandemií pracovala pravidelně z domova pouhá tři procenta Američanů; teď má tuto zkušenost za sebou obrovský počet lidí. Dokonce i v Xeroxu, společnosti, která je synonymem tiskáren chrlících stránky, jež nikdy nikdo nepřečte, pracuje řada zaměstnanců z domova. S rostoucím počtem lidí, kteří si osvojili technologie umožňující pracovat na dálku, vzniká mocný síťový efekt a s každým novým zákazníkem se jejich služba stává ještě užitečnější. Microsoft Teams, Zoom, Google Meet a Cisco Webex mají aktuálně dohromady přes tři sta milionů uživatelů. Byrokratické překážky práce na dálku byly do poslední odstraněny z cesty. Soudy rozhodují v občanskoprávních sporech na dálku. Notáři se přesunuli do online světa a některé banky přestaly vyžadovat, aby se noví klienti dostavili na pobočku, kde dřív museli kvůli otevření účtu osobně potvrdit svou totožnost.
Kolik z těchto změn zůstane zachováno?
The Economist
COOLna 
Napsat komentář