Byli to klimatologové, kteří už dávno předpovídali výrazný nárůst extrémů během letního času. Sucho, ale i silné deště. Podle Markuse Rexe z Ústavu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum jsou v našich zeměpisných šířkách extrémy počasí “důsledkem dramatického oteplování Arktidy”.
V případě západoněmecké katastrofy se spojily tři složky: teplý, zároveň vlhký vzduch, setrvalá tlaková níže a “konvekce”, tj. stoupání teplého vlhkého vzduchu vzhůru, který v důsledku výzdvihu padá nakonec v podobě dešťových srážek.
Podle fyzikálních zákonů teplejší vzduchové hmoty mohou akumulovat více vodní páry. Následně ji také vypouštět. Nárůst se pohybuje kolem sedmi procent při každém stupni celsia navíc. Bruno Merz z postupimského Helmholtzova ústavu stanici Deutschlandfunk řekl, jakmile atmosféra nahromadí větší množství vody, nabídne zároveň více vody vydatným srážkám. Zmíněné poznání určitě „lze spojit se změnou klimatu.”
Jak lze snížit riziko povodní?
Výstavba komerčních a obytných prostor způsobuje, že se městské povrchy stávají značně neprodyšné. Dešťová voda se tak nemůže v dostatečné míře vsakovat do země. Namísto toho podstatně rychleji odtéká po nesavém povrchu do kanálů a do řek. Pokud nynější stav umocní intenzivní a dlouhotrvající deště, kanalizační systém se rychle zahltí.
Jutta Lenzová z Odborného ústředí pro povodně v Kolíně nad Rýnem řešení nachází v nárůstu zelených ploch ve městech. Mohou zadržovat vodu. Na náměstích a v parcích by měly vznikat vodní nádrže. Vodu z nich lidé uvítají během horkých období. Jde sice o velké a dlouhodobé investice, nicméně je žádoucí k nim přistoupit.
“Vesnice, města a krajiny by měly být budovány jako sací houby. Každý krychlový metr vody, který nekončí v řekách prostřednictvím kanalizace, snižuje rozsah příští povodňové vlny,” objasňuje Christian Kuhlicke, profesor environmentálních rizik a udržitelnosti na Postupimské univerzitě. Toho lze dosáhnout řešeními blízkými přírodě. Jsou to zelené střechy, vyšší vsákavost volných ploch, decentralizované sklady, opatřené zelenými střechami anebo vytváření retenčních zón, napodobujících přírodu.
Přítomnost
COOLna 
Napsat komentář