COOLna

Katastrofální sucho, padesátistupňová vedra, zničující nedostatek vody a pocit, že vládu to nezajímá. Obyvatelé íránské provincie Chúzestán už mají všeho dost. Každou noc protestují proti svým nesnesitelným životním podmínkám, ale i proti vedení islámské republiky. Ta v zemi vypíná internet a na demonstranty posílá ozbrojence. A dál tím žene Íránce proti sobě.
Provincie Chúzestán leží na západě Íránu u hranic s Irákem a obývají ji z velké části Arabové. Ti si coby menšina mezi Peršany už desítky let stěžují na diskriminaci a tamní separatisté by se nejraději odtrhli, což Teherán rozhodně nehodlá připustit. Oblast je totiž bohatá na ropu a zemní plyn.

To je však tamním lidem momentálně úplně jedno. Není voda. „Pořád jsme volali: ‚Chceme vodu, jen vodu, nemáme vodu‘,“ říká pro list The New York Times devětadvacetiletý pouliční prodavač Mohammad. „Odpověděli nám násilím a střelbou,“ popisuje.

Hedním ze sloganů se stal pokřik „Mám žízeň!“. Nepřehání. „Asi pět milionů lidí v Chúzestánu nemá dostupnou pitnou vodu, Írán přestává chránit a zajišťovat právo na vodu, jež je neodmyslitelná od zdraví,“ oznámili íránští ochránci lidských práv.

Írán zažívá nejsušší léto za posledních padesát let a předpovědi počasí běžně ukazují k padesáti stupňům Celsia ve dne a sedmatřiceti i dvaačtyřiceti v noci. K tomu se přidávají písečné bouře a životní prostředí znečištěné ropným průmyslem.

Úřady za vodní krizí vidí nehostinnou souhru okolností, kvůli nimž je v přehradách málo vody. Vyprahlým občanům však takové vysvětlení nestačí. Viní zkorumpovanou a neschopnou vládu, která podle nich už desítky let neumí nakládat s vodními zdroji, a sama tak přispívá k současné žízni.

„Když tvoříte zákony v rozvojovém světě nebo na Blízkém východě, je nejlepší všechno svést na změny klimatu. Pak můžete říct, že jste v tom nehráli žádnou roli a nemohli jste udělat nic, abyste tomu zabránili,“ říká enviromentální vědec z Yaleovy univerzity Kaveh Madani.

Souhlasí s tím, že i globální oteplování k problémům přispívá. Stejně jako růst populace a další důvody. Ale vymlouvat se na to nelze. „Škody už jsou nezvratné. Chúzestán stejně jako většina Íránu, co se týká vody, zbankrotoval,“ upozorňuje.

Současným protestům předcházelo virální video z počátku července, na němž lokální arabský kmenový vůdce spílá úředníkům v Ahvazu. „Podívejte se, my svou půdu neopustíme. Způsobili jste nám záplavy a sucho, abyste nás donutili se odstěhovat. My neodejdeme, tu půdu jsme zdědili po svých předcích,“ křičí.

Svým výstupem v Arabech jen posílil letité přesvědčení, že se je vláda snaží z Chúzestánu vyhnat a změnit tak tamní složení obyvatelstva. Lidé tehdy začali připojovat fotografie svého okolí. Zatímco dříve na polích v Chúzestánu hojně rostla cukrová třtina, pšenice a ječmen, dnešní obilí se spíš vyprahle plazí po zemi a dobytek hyne žízní.

„Narodila jsem se v Chúzestánu. Je to jedna z nejteplejších provincií v Íránu. Umíte si představit horko kolem 47 stupňů bez vody? Teď si vezměte, že protestujete proti nedostatku vody a vaše vláda vás zastřelí na ulici. Právě to se teď děje v Íránu,“ píše na Twitteru uživatelka BerriTea.

Na sociálních sítích lidé z provincie poukazují na to, že kohoutkovou pitnou vodu nikdy pořádně neměli a museli si kupovat balenou nebo si nabírat vodu z řek. Ty už však často vyschly. Někteří narážejí na projekty přesunů vody do jiných oblastí a mají to za krádež. Kromě hlav lokálních politiků tak demonstranti volají i po odchodu nedotknutelného nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího.

„Smrt Chameneímu, smrt islámské republice!“ ozývá se na videích šířených na sociálních sítích. V Ízehu se lidé dokonce dovolávali bývalého šáha heslem „Buď požehnána tvá duše, Rezo šáhu“. Dynastii Pahlaví, k níž patřil Rezá šáh Pahlaví, svrhla právě islámská revoluce v letech 1978 a 1979 a nastolila dodnes trvající teokratický režim.

Jak už ovšem popsal pouliční prodavač Mohammad, okamžitá odpověď úřadů byla typická – demonstrace slzným plynem a obušky rozhání policie a podle některých svědků používá i ostrou munici. „Pane! Pane! Tato demonstrace je mírumilovná. Proč střílíte? Vám nikdo vodu a půdu nevzal,“ říká na jednom z videí neznámá žena.

Vláda ukazuje na rozzuřené protestující, oni na policejní ozbrojence. Přístup úřadů k demonstrantům ještě přilil olej do ohně a protesty už se nekonají jen v Chúzestánu. Solidaritu tamním žíznícím vyjádřili třeba v Mašhadu, ale i v metropoli Teheránu.

V Íránu v současných vedrech dochází také k masivním výpadkům elektřiny. I ty poštvávají Íránce proti vládě. Národní tradicí jsou podle listu Financial Times dotace na ceny elektřiny, takže lidé i firmy platí jen zlomek skutečné ceny. Snahy příspěvky omezit ovšem narážejí.

Chudí Íránci by se okamžitě vzbouřili, na dražší energie nemají. Když vláda předloni zvedla ceny benzinu, konaly se největší protesty za poslední léta. I tehdy vyšli do ulic především lidé z Chúzestánu. Vláda proti nim brutálně zasáhla, zemřelo přes dvě stě lidí.

Nízké ceny nicméně lidi nenutí příliš hospodařit, a tak plýtvají. Dá se proto očekávat, že kolabující stát je bude muset jednou upravit směrem nahoru. „Pokud nějaká vláda zvedne ceny elektřiny, měla by se jít domů schovat,“ poznamenává k tomu Alireza Asadi z íránského elektrárenského syndikátu.

iDnes