Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Jedna z nejznámějších lidových pranostik se letos zejména na jihozápadě Čech vyplnila takřka do puntíku. Na rozdíl od pranostiky sice nepršelo úplně každý den, ale když už ano, stálo to za to.
Český hydrometeorologický ústav sestavil mapu srážek za zmíněné „medardovské“ období od 9. června do 18. července. Nejvíce napršelo na Šumavě, v Krušných horách a celém jihozápadě Čech. „Rekordní byly úhrny v oblasti Železnorudska, kde během zmíněných 40 dní spadlo 330 milimetrů,“ řekl meteorolog Pavel Vacík.
Naopak na Moravě a ve Slezsku bylo deště pomálu. Nejméně spadlo na Břeclavsku – okolo 40 milimetrů. Jednalo se tak o jeden z nejsušších červnů v proslulé vinařské oblasti. Celkově tam spadla jen třetina srážek oproti průměru z předchozích let.
Zato v Čechách byly úhrny výrazně vyšší, než je pro toto letní období běžné. Na mnoha místech spadl dokonce dvojnásobek dlouhodobého průměru z let 1981 až 2010. „Nejvíce srážek v porovnání s minulostí spadlo v okolí Měděnce v Krušných horách, u Stráže nad Ohří v Podkrušnohoří a v okolí Příbrami. Bylo to přes 280 procent dlouhodobého normálu,“ doplnil Vacík.
Letošní „medardovské“ období se navíc podle meteorologů vyznačovalo značnými rozdíly mezi jednotlivými regiony.
„Je to dáno výskytem takzvaných konvektivních srážek. Ty jsou krátké a často velmi intenzivní. Záleželo tedy na tom, kde se zrovna daná bouřka vypršela,“ vysvětlil meteorolog Vacík.
Extrémní srážky v jihozápadních Čechách se projevily i lokálními povodněmi.
Na časté srážky jsou podle něj na Šumavě lidé zvyklí, ale podobnou situaci jako letos nikdo nepamatuje.
Na podobné excesy počasí si však podle klimatologů budou muset lidé do budoucna zvyknout. „Klimatická změna nové extrémy nedělá. Je však pravda, že stávající extrémy budou intenzivnější a častější,“ tvrdí Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
COOLna 
Napsat komentář