COOLna

„Buď sám sebou.“ „Žij podle sebe.“
Pamatuji, jak mě tyto výzvy lekaly. Jak jsem je nechápal.
Vůbec jsem nevěděl, co znamenají.

Neuměl jsem žít podle sebe. Neměl jsem vlastní sny. Myslel jsem, že nejsou důležité. Že na nich nezáleží. Že když si je budu plnit, o něco přijdu.

Bolest, ztráta, vina. To mě naučilo dětství. Jako prcek jsem dokázal být sám sebou a rozhodovat se podle sebe. Když jsem ale neposlouchal, přišel trest. Bylo mi odňato něco, co jsem měl rád, a vysvětleno, že si to za mohu sám.

Bál jsem se bolesti, ztráty i viny. A tak jsem začal být „hodný kluk“. Žít tak, jak chtěli druzí. Chodit do kroužků, které mi vybrali. Říkat a dělat to, co chtěli.

Dnes potkávám mnoho takových „hodných kluků“ a „poslušných holčiček“. Už nejsou děti. A přece se bojí udělat to, co by v jádru duše chtěli. Myslí si, že to bude bolet, něco ztratí, budou toho litovat, vyčítat si svou vinu.

Přitom stačí tak málo, aby lidé žili šťastně, tedy v souladu se sebou.
Stačí dětem pomáhat nebát se sebe.

Petr Casanova