Tohle je moje osobní mez. Nepohnu s ní. Už nikdy ne.
Dalo mi práci ji postavit. Stála mě spoustu bolesti. To, že nedávám druhou šanci stejným lidem, neznamená, že bych druhou šanci nikdy nedal. Naopak, dal jsem v životě druhou šanci tolikrát a pokaždé se spálil, až mi došlo, že stejné činy nepřinášejí jiné výsledky.
Když mě protějšek zradí, přestože věděl, že zrada znamená můj odchod, odcházím. Ne bez bolesti. S obrovskou bolestí. Zradí totiž znamená zraní. Ale právě proto odcházím. Je pro mě lepší jeden konec s bolestí než bolest bez konce.
Lidé v mém soukromí často říkají, že jsem tvrdý nebo bezcitný. Nevidí do mého srdce. Kdo odchází, není tvrdý ani bezcitný. Kdo po zradě odchází, chrání sebe. Neznamená to, že toho, kdo mu ublížil, nemiluje. Miluje i dál, ale zároveň poznal, že té bolesti v konkrétním vztahu je příliš. Přestože prosil: Neubližuj. Přestože hrozil: Já jinak odejdu. Jestliže druhý beztak ublíží, překládám si to prostě: „Je mi jedno, že odejdeš.“
A já nechci být s člověkem, kterému je jedno, jestli odejdu. Naopak chci člověka, kterému můj odchod není jedno. A proto neudělá nic, o čem dopředu ví, že to způsobí můj odchod.
Petr Casanova
COOLna 
Napsat komentář