COOLna

….dědictví času a kultury…


Suroviny (pod pultem)

To máte ocel. Plechy, trubky, tyče. Další kovy. Měď, zinek, hliník. Čipy. Taky plasty. Granuláty, termoplasty, práškové na barvení…

Výčet surovin, které zdražily o desítky i stovky procent nebo nejsou na trhu k dostání vůbec, zní sice jako monolog vystřižený z filmu Na samotě u lesa, ale komického na něm není zhola nic.

Týká se totiž nejbohatších Čechů stejně jako majitelů a majitelek menších rodinných firem a v důsledku dopadne na všechny – včetně řadového českého spotřebitele.

České průmyslníky trápí bezprecedentní nedostatek surovin, který se táhne napříč materiálovou škálou i obory. Od výrobců záchodových prkének přes stavebnictví až po dodavatele do automobilového průmyslu: všichni v posledních týdnech zažívají hon na dodavatele i stres, že nebudou mít z čeho vyrábět.

Některé suroviny zdražují o desítky až stovky procent, třeba různé druhy ocelí, u jiných cena vyskočila i trojnásobně, například u hliníkových plechů. Zinek stál ze dne na den u dodavatelů jednou tolik co v minulé objednávce. Problém ale není jenom u kovů, zdražují také plasty nebo dřevo.

„Jestli něco takového pamatuji? Ne. Za třicet let, co jsem v podnikání, jsem tohle nezažil. Materiály nejsou, a pokud ano, tak jejich ceny vylétly extrémně nahoru. Situace je velmi vážná,“ popisuje Rudolf Kasper, hlava rodiny ovládající několik firem ve strojírenském a stavebním holdingu Kasper Group.

„Museli jsme kvůli tomu už přistoupit k omezování výroby, chybí nám dodávky surovin, třeba hliníkové plechy prostě nejsou. Přitom objednávek od zákazníků máme tolik, že bychom mohli vyrábět nonstop,“ říká průmyslník, který však podle svých slov „nechce brečet“.

„Válčíme s tím všichni,“ dodává a připomíná, že není jediný, kdo musel lidi z fabriky poslat domů, protože nebylo z čeho vyrábět. Situace s nedostatkem materiálu trápí výrobní firmy napříč celým českým průmyslem.

Co bylo na začátku? Nejenom pandemie covidu, která skrze výpadky výroby zcela rozkolísala trh, ale celá řada až apokalyptických ran osudu. Extrémní mrazy v americkém Texasu ochromily těžbu ropy a navázanou výrobu plastů, březnový požár v japonské továrně na polovodiče prohloubil krizi okolo nedostatku čipů.

K tomu si připočtěte už měsíce trvající problémy v lodní dopravě, které korunovala zaseknutá loď v Suezu. Výsledek?

V dodavatelsko-odběratelských řetězcích se zaseklo skoro všechno. „Je potřeba obnovit produkční kapacity napříč celým průmyslem, a to bude trvat. Náprava není otázkou několika týdnů,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

„V něčem boj s covidem připomíná poválečnou rekonstrukci ekonomiky. Po válce taky bývá nabídková kapacita fatálně omezená a my na trhu zažíváme podobnou situaci,“ vysvětluje Horská.

„Nepamatuji horší období,“ popisuje krizi Petr Novák, jednatel olomoucké fabriky Koyo Bearings a zároveň ředitel plánování v evropské centrále JTEKT Corporation, japonské matky Koyo. 

Forbes



krematorium