COOLna

Milý Živote, jsi zvláštní učitel.
Zatímco ve škole mi nejprve látku vysvětlili a až potom mě z ní zkoušeli, Ty mě nejprve zkoušíš a až potom mi látku vysvětlíš.
Ale přijímám Tě, jaký jsi. A to: Drsný – co jsem dosud nepochopil a z čeho se neponaučil, to mi opakuješ. Laskavý – s každým novým ránem mi dáváš šanci na opravu. Nedůvěřivý – kdykoli se pro něco rozhodnu, kdykoli po něčem zatoužím, okamžitě mi sešleš zkoušku, jestli to opravdu myslím vážně.
A taky jsi nezmar. Víš, že jsem člověk, tudíž nikdy nebudu dokonalý, a přesto chceš, abych na sobě den co den pracoval, přibližoval se dokonalosti, které ale nikdy nedosáhnu. A nenecháš mě na pokoji. Učíš mě, že když si nepůjdu za tím, co chci, nikdy to nebudu mít; že když se nezeptám, nikdy nedostanu odpověď; že když neučiním krok vpřed, nikdy se nedostanu dál.

Není to s Tebou snadné, ale stojíš za to. Přes to všechno, jak mě trápíš, jsem za Tebe, Živote, vděčný. Díky Tvým sražením až na dno alespoň vím, jak posilující je zase vstát. Díky slzám, kterým se Tvou vinou někdy nemohu ubránit, alespoň vím, že oči, které plakaly, vidí své okolí jasněji.