Když do města Norilska dorazíš uprostřed typického norilského léta, když poprchá, je osm stupňů nad nulou, bláto je černé od exhalací, tak to mluví samo za sebe. To se nedá pořádně slovy popsat. Na to by nestačil ani film.
Ale stačilo popojet 120 kilometrů na náhorní plošinu Putorana a je to jiný příběh… Příběh panenské přírody.
To, že se tam zachovala nedotčená příroda, to není zásluha Rusů. Ani dnes se tam nedostaneš jinak než vrtulníkem, takže Putorana se svou odlehlostí zatím zachránila sama.
Fero Hrabal-Krondak
COOLna 
Napsat komentář