COOLna

Cílem startupu Myco je jediné – vyrobit udržitelnější a ekologičtější alternativu jednorázovým plastovým obalům a výplním. „Náš tým spojuje zájem o ekologická témata, technologie a design. Věříme, že masové využívání mycelia v průmyslu může zásadně pomoci v boji proti klimatickým změnám,“ je přesvědčen Minařík. Paradoxní je, že jeho společník Ostrezi ještě donedávna pracoval jako technolog vstřikování plastů v automobilovém průmyslu. Po nějaké době ale zjistil, že plasty „nemůže ani vidět“ a že potřebuje změnu. Jak sám říká, všichni si všímají plastů z obalů, které lidé vyhazují denně do popelnic. Nikdo ale nevidí mnohem větší množství plastů z průmyslu, které končí ve spalovnách. Podle Ostreziho jsou právě houby materiál, s nímž se dá velmi dobře pracovat. „Jde vlastně o přírodní kompozit. Podhoubí proroste lignino-celulózovým substrátem, což jsou laicky řečeno nadrcené piliny, sláma a podobně, a vytvoří kompaktní a zároveň tvarovatelný materiál, který má podobné vlastnosti jako pěnový polystyren,“ popisuje osmadavacetiletý Ostrezi.

Myceliový materiál má však také další využití, protože volbou vstupních surovin, dobou zrání, způsobem tvarování a povrchovými úpravami lze vlastnosti do značné míry měnit. „Umíme vyrobit také tvrdé lisované desky podobné dřevotřísce. Momentálně pracujeme na kůži z mycelia Ganoderma lucidum známé také pod názvem Reishi,“ doplňuje David Minařík. Ta by se mohla stát přírodní náhradou živočišné a umělé kůže.

Největší potenciál ale tvůrci Myca vidí v nahrazování jednorázových plastů, protože materiál z hub a rostlinných odpadů není nutné recyklovat, ani řešit kam s ním, jako je tomu u plastového odpadu. „Jednoduše ho můžete vyhodit na kompost nebo na pole, kde po rozložení poslouží zároveň jako hnojivo,“ dává příklad Ostrezi. „Nespornou ekologickou výhodou je také lokálnost produkce. Veškeré vstupy jsou totiž odpady místní výroby,“ dodává Ostrezi.

Myco své houby pěstuje v pronajatých sklepech v jihomoravském Kyjově. Nejprve se zpracovává a sterilizuje substrát, což jsou piliny, koudel, papír a jiné rostlinné odpadní materiály. Do substrátu se pak naočkuje houba, která po třech týdnech substrátem proroste. Prorostlý substrát se nadrtí a vloží do forem zhruba na tři dny. Po vytažení z forem a krátkém zrání se výrobek vysuší v sušárně, čímž dojde k zastavení růstu a materiál se tak stabilizuje. Někdy je pak třeba jej ještě lehce povrchově upravit.

Tvůrci Myco věří, že dokáží plastům konkurovat nejen udržitelností, ale i cenou. Ceny plastů v posledních dvou letech rostou, základní suroviny pro mycelium, tedy pro pěstování hub, se navíc nemusí odnikud dovážet tak, jako ropa, ale jsou lokální. „Proto věříme, že v budoucnu budeme levnější než plasty, i vzhledem k tomu, že očekávám, že se budou plasty zatěžovat daněmi a udržitelné materiály se naopak podporovat,“ je přesvědčen Minařík.

Houbový materiál není ve světě úplnou novinkou. Existují staré německé patenty a v USA jsou už první větší aplikace – výrobce počítačů Dell do houbových obalů například balí servery. Příklady využití mycelia nalezneme i v Česku, ale zatím se použití omezuje na originální designové výrobky pro koncové spotřebitele, jako nábytek, lampy a podobně. „Naším cílem je prosadit mycelium v průmyslu. Díky produkci velkých objemů bude moci klesnout jeho cena a tak konkurovat dnes již extrémně optimalizované výrobě plastů,“ říká marketingový specialista Myca Vladan Košut.

Startupjobs