COOLna

Jak bydlí průměrný Čech?
Rádi se obklopujeme všemi možnými věcmi, ke kterým máme nějaký vztah. Jen s velmi těžkým srdcem se věcí zbavujeme. Jsme šetrní, skromní a šetřiví. Než bychom vyhodili cokoli, co je ještě jakžtakž funkční, schraňujeme dávno nepotřebné věci.

Je to špatně?
Já to vůbec nesoudím. Jen popisuji, že v tomhle je velká část Čechů stále stejná a svým způsobem specifická. V zahraničí je zcela běžné, že si čas od času kompletně předěláte třeba obývák. Sedačku a koberce prodáte na víkendovém blešáku, doplňky rozdáte, interiér odlehčíte a vnesete do něj nový život. To, že u nás někteří lidé stále mají třeba nábytkové stěny či sedačky i po 30 letech, je docela unikátní.

Na čem Češi nejvíc lpějí ve svých domácnostech?
Sklo a porcelán. Celé sady skleniček, váz, sošek a jídelních souprav vystavených ve vitrínách a na poličkách.

Čím to podle vás je?
Myslím, že je to v nás zakořeněné ještě ze socialismu, kdy nebylo k sehnání téměř nic. Všichni jsme měli stejný nábytek, dlaždičky, lino na podlaze i nádobí. Po těchto zkušenostech možná víc lpíme na našem majetku, máme rádi svoje jistoty. Víte, jak si uděláte nejlepší obrázek o tom, jak lidé opravdu bydlí?

Ne, to mi řekněte.
Otevřete si realitní stránky. Nejlépe ty, kde nemovitosti prodávají lidé sami, bez realitky. Vidíte tam skutečné byty skutečných lidí. Je to skvělá vizitka toho, jak se tu žije, jak a čím si své bydlení lidé vybavují. Je to úžasná sonda do vkusu místních.

Jaké zlozvyky nejčastěji vidíte v inzerátech na prodej bytů či domů?
Nepořádek. Rozložený sušák na prádlo, prkno na žehlení, stohy papírů a krabic, zvednuté prkénko na záchodě, spousta osobních věcí, které kupujícího rozptylují.

bytová designérka Jitka Kobzová