COOLna

Spor o cestu, kterou se má společnost vydat, jakkoli je v dnešním viditelném podání svou vlastní karikaturou, odedávna představuje podstatu demokracie a její zásadní úskalí. Už téměř před dvěma sty lety to charakterizoval Alexis de Tocqueville jako rovnost podmínek stojící v protikladu s umírajícím aristokratickým systémem hierarchie, k čemuž dodával: „Dnešní národy už nemohou nic změnit na rovnosti podmínek, ale závisí na nich, zda je rovnost dovede k otroctví, nebo ke svobodě, ke vzdělanosti, nebo barbarství, blahobytu, nebo bídě.“

Za těch dvě stě let si lidstvo v našem koutě světa vyzkoušelo obě cesty a ty slepé uličky byly hodně drahé, o čemž bychom my v Česku měli něco vědět. Teď stojíme na dalším rozcestí a nelze se divit, že politické emoce hypertrofují až ke zmíněným absurditám a kompromis se hledá těžko. Přitom nalezení toho středu, od něhož se bude politické kyvadlo vychylovat ve volebních cyklech přiměřeně vpravo či vlevo, je zcela zásadní, jakkoli to mnozí považují za přežitek.

týdeník Hrot