V Česku se jich za rok roznesou skoro 4 miliardy, každý člověk jich dostane v průměru 400 kusů, tj. 15 kg. Projděte se ovšem po běžném sídlišti a spočítejte počet poštovních schránek, na kterých je samolepka, jíž se snaží její majitel těmto nechtěným tiskovinám ubránit. Představte si přitom, kolik lidí se na tom celém podílí: někdo to musí vymýšlet, navrhovat, fotit, připravovat v počítači, psát texty, kontrolovat a schvalovat, objednávat papír, barvy a podklady k tisku, připravovat tisk, tisknout, kontrolovat tiskaře, rozvážet a roznášet to lidem a ty distributory zase kontrolovat. Někdo to nejspíš počítá a strategicky propočítává, vypracovává hlášení, hlášení prezentuje, vyhodnocuje a odsouhlasuje a tak dále. Armády pracovníků, kteří si musejí být na nějaké úrovni vědomi toho, že stále větší počet lidí proti tomu, co dělají, bojuje a oblepuje své schránky. V době klimatické krize už to není jenom trapné, ale spíš nemorální. Dovede někdo spočítat, kolik stromů je na to nutné každý rok pokácet? Kolik vody se kvůli tomu spotřebuje? Kolik CO2 a škodlivin vyprodukuje něco, o co valná většina lidí vůbec nestojí?
antropoložka Kateřina Varhaník Wildová – Kapitoly z dospělé ekonomie
COOLna 
Napsat komentář