COOLna

Základní věkové rozdělení má přiblížit představu o znalosti nářečí mezi mladšími a staršími. Už dnes je patrné, že hanácká řeč mizí.

„Hanáčtina vymře. Proto se snažíme podnikat aspoň nějaké kroky, aby po nás něco zůstalo. Zrovna třeba tady kolem Litovle se u starších drží, někteří ani pořádně česky neumí. Naopak moje děti všemu rozumí, hanácká slova by i řekly, ale nemluví,“ srovnává spoluautor soupisu hanáckého obyvatelstva.

Kdo se plánuje zapojit, toho asi nepřekvapí, že sčítací web je psaný v hanáčtině.

„Hanácky nářeči je pomale ale jistě veklačovany spisovnó češťenó, aspoň se to teda fšôde vekládá. Maly děcka ôž hanácke nemlovijó, protože to néni moderni, to se take vekládá. Toš ešle je na tym fšeckym, co se vekládá, nejaké kôs pravde, to be mělo prověřet tade to sčétáni,“ píše se na stránkách.

Haná je největší etnografický region na Moravě. Na jejím přesném vymezení se však často neshodnou ani Hanáci. Sčítání by mohlo jejich rozložení zpřesnit.

„Předpoklad je, že Haná se rozprostírá asi od Prostějova po Zábřeh, ale ne všude. Pak to přichází v čoháčtinu,“ dodává Vogel s tím, že původní Haná sahala i na Přerovsko, Hostýnsko, Uničovsko, Zábřežsko. Za „čoháky“ označuje starosta ty, kteří pletou dohromady hanáčtinu s češtinou.

Sčítání je první svého druhu. Počtem Hanáků se dosud nezabývali ani akademici.

„Dobře je ovšem hanáčtina zpracována dialektologicky. Ve městech je silně naředěná spisovnou a místy obecnou češtinou. Nemyslím ale, že dialekty na Moravě, včetně hanáčtiny, nápadně mizejí,“ poznamenal bohemista Ondřej Bláha z Univerzity Palackého.

Ten věří, že pokud by se výzkum dostal ke všem Hanákům, výsledné číslo určitě přesáhne dvacet tisíc lidí.