COOLna

V Nepálu je skvělé, že chodíte po velkých horách a na spoustě míst tam vůbec nemusíte mít vlastní stan ani nést vlastní jídlo. Vysokohorská turistika je tak přístupná více lidem. Navíc v Nepálu můžete podniknout i hodně dlouhé horské výlety. Ve vesnicích jsme se snažili bydlet co nejvíc u místních, což pro nás představovalo skvělé zážitky, pro místní naopak dobře placenou práci. Nepál patří materiálně mezi nejchudší země na světě a to, že tam utratíme třeba deset dolarů za snídani, večeři a ubytování, je pro místní ohromný přivýdělek. Myslím, že je dobré do těchto míst jezdit a přehnaně nešetřit.

Nepřispíváte tím na druhou stranu pomalu k zániku autentické kultury a tamního původního života?
To je trochu dvousečné. Dnes už mají i v chudých zemích televize s telenovelami nebo telefony s internetem, a vidí, jak svět za jejich hranicemi vypadá. A hlavně: nikdo nechce žít v chudobě, všichni se chtějí mít líp. Ohleduplný turismus v této měkké formě, kdy turisté zůstanou u místních, je pro tamní vesnice možná větší naděje, než když tam turisté nebudou a místní budou muset emigrovat za prací do měst, případně až do ciziny, aby své rodiny uživili. Turismus samozřejmě přináší také spoustu negativních vlivů, ale je potřeba dívat se i na druhou stranu mince. Zachovalá podoba starých kultur, kterou v těchto oblastech chceme jako turisté vidět, se stejně tak jako tak pomalu rozpadá. U nás taky nechodíme v krojích. Svět se mění, a mění se rychle. A to, že někam přijedeme a chceme danou kulturu vidět, může naopak pomoci ji zakonzervovat.

A Silvestr v podobě, jak ho známe my, se v Nepálu také slaví?
V Nepálu žijí jak hinduisti, tak buddhisti, kteří používají jiný kalendář než my. Jejich Nový rok připadá na naše jaro. Navíc jsou s kalendáriem cca o 56 let napřed. Nepálci jsou ale hodně veselí lidé, kteří rádi slaví cokoliv. Takže převzali i náš západní Nový rok gregoriánského kalendáře, hlavně mladí lidé ve městech si tak udělají další výživnou party.

Pavel Svoboda, fotograf a cestovatel