COOLna

Po gymnáziu ve Zlíně jsme se i s kamarádem Janem Pálkou oba dostali na „matfyz“. Chodil jsem tam tři semestry, než jsem zjistil, že matematická analýza 2 už je za hranicí toho, čeho jsem chtěl dosáhnout. (směje se) A tak jsem přešel na ekonomku. Každý jsme tedy seděli na jiné koleji, psali jsme si přes ICQ a tehdy jsme vymysleli naprosto dokonalý platební systém, který jsme v roce 1998 spustili. Jmenoval se IlikeQ a byl to vůbec první platební systém v Evropě. Měl 150 tisíc uživatelů jen v České republice. Zatímco PayPal, který vznikl poté, měl 200 tisíc uživatelů, ovšem po celém světě.

IlikeQ s virtuální měnou Q ale zanikl. Proč?
Neměli jsme bankovní licenci. Zpočátku přitom vůbec nebyla potřeba, protože Q vlastně nebyla měna, ale pohledávka za budoucími službami, což uznala i Česká národní banka. Jenže pak byla přijata novela zákona o platebním styku, podle které elektronické peníze nemohly být pohledávkami za budoucími službami, a my jsme byli nuceni skončit. Tehdy jsem si řekl, že je zbytečné se snažit v oblasti financí a ekonomie realizovat nápady, které mám já a moji kamarádi, a šel jsem studovat film. Tam jsem viděl daleko větší prostor pro kreativitu. Teď jsem se k platbám plynule vrátil projektem Corrency.

Leckomu může připadat, že jsem si vymyslel hrad z písku a tvrdím, že se v něm dá bydlet. Ale ono to tak není. S kolegy máme velké zkušenosti s platebními systémy a Corrency je velmi pečlivě odpracovaný a promyšlený projekt.

Jak vůbec vznikl?
Souvisí s projektem, kterým jsem se zabýval předtím, což byl EETparagon. cz. To je vlastně evidence tržeb pomocí esemesek, papíru a tužky, ke které se dá během pár minut zaregistrovat na České poště. Živnostník pak může pracovat s klasickými papírovými příjmovými doklady, na které ručně píše kód a tím je splněna evidence tržeb. Zbourali jsme paradigma, že je potřeba mít internet, aplikaci, chytrý mobil a tiskárnu. V době, kdy jsme systém rozjížděli, jsem se potkal s jedním z prvních pacientů s covidem-19.

Jak to souvisí?
Bylo to opravdu v počátku, nebylo ještě tak jednoduché se nechat otestovat. A tak jsem se zavřel do karantény, nosili mi tam jídlo a já jsem trudomyslně seděl a dumal, co bude. Řekl jsem si, že EET se bude muset odložit. Že dojdou peníze naší rodině, sousedům, všem lidem, kteří nemůžou chodit do práce. A přemýšlel jsem, jak bude to domino pokračovat. Když vám dojdou peníze, radši si upečete chleba doma a nekoupíte si ho v pekárně. Uvaříte si doma polévku, místo abyste si ji dali v restauraci. Tím pádem přijde o peníze i hostinský, kavárník nebo řemeslník, pro kterého jsme to EET dělali. Stát přijde o obrovské množství daní. Domino se začíná sypat. Kavárník či řemeslník jde na úřad práce, stát mu ale nemá z čeho dát podporu v nezaměstnanosti, takže si bude muset peníze půjčit. Začíná se rozjíždět obrovská spirála krize ekonomiky způsobená nedostatečnou poptávkou.

Tehdy jste vymyslel lokální měnu?
Existuje naprosto fantastická kniha Budoucnost peněz od Bernarda Lietaera, kterou jsem se inspiroval. V ní je popsána měna, která má nějakou časovou expiraci. Koruna je špatný nástroj na to, aby pomohla nakopnout lokální ekonomiku poznamenanou krizí likvidity. A tak vznikl corrent – dostanete podporu, kterou musíte utratit do nějakého data a zároveň se na ní musíte podílet vlastní spoluúčastí. Nemůžete ji prohýřit, nemůžete ji uložit na úrok, a když ji nespotřebujete, tak se vrátí do systému. Je to nádherný způsob, jak přirozeně stimulovat poptávku občanů u lokálních obchodníků.

V současné době jednáme o realizaci Corrency s dalšími městy ale i státy a setkáváme se s pozitivní zpětnou vazbou. Je to způsob, jak cílit podporu a podpořit lokální ekonomiku. Podobných projektů by klidně mohlo vzniknout víc. My jsme první, možná ukazujeme cestu, dáváme návod. Ale jen houšť. Ať do toho jdou i ostatní, ať jsme z té krize venku co nejdřív.

Pepe Rafaj