„V podstatě všechno je jedovaté, záleží jen na dávce. Kofein či alkohol v malém množství povzbuzují, ale když to přeženete, můžou vám uškodit. Platí to také pro látky, které člověk vytváří. Různé technologie mají vždy své klady i zápory a my musíme hledat rovnováhu mezi přínosem a riziky. Často bohužel vidíme jen ty přínosy a zapomínáme na negativní dopady nebo neočekáváme, že se něco může dostávat do životního prostředí a tam to přetrvat,“ uvedl Giesy.
Jako příklad uvedl rozšířené využívání plochých obrazovek od mobilů, přes televize až po obrazovky počítačů. „Dřívější obrazovky obsahovaly méně chemikálií, ale zase vystavovaly lidi škodlivému záření. Ty dnešní sice nezáří, ale mají v sobě 362 látek – tekutých krystalů, což jsou organické látky většinou s přidaným halogenem. A právě ty přetrvávají v prostředí velmi dlouho a špatně se odbourávají. My jsme je našli například v prachu v domácnostech. Chybí nám ale informace o jejich toxicitě,“ přiblížil ekotoxikolog svůj výzkum publikovaný koncem minulého roku v časopisu PNAS.
MUNI
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář