Tropický deštný prales v Brazílii v posledních deseti letech uvolnil více oxidu uhličitého, než kolik ho absorboval. Důvodem je odlesňování, které po zvolení prezidenta Jaira Bolsonara narostlo čtyřikrát.
Amazonský prales v Brazílii přispěl během deseti let k množství skleníkových plynů v atmosféře o pětinu větším množstvím CO2, než kolik absorboval. Lidstvo tím přichází o zásadní přírodní oporu v redukci skleníkových plynů v atmosféře. Podle nové studie les absorboval 13,9 bilionu tun oxidu uhličitého, zatímco v důsledku požárů a kácení uvolnil 16,6 bilionu tun CO2. „Je to poprvé, co máme data o tom, že brazilská část lesa je čistým emitentem CO2,“ řekl Jean-Pierre Wigneron, jeden z autorů výzkumu, francouzské agentuře AFP. Studie byla publikována v časopisu Nature Climate Change.
Z takzvaných plic světa, které by měly CO2 pohlcovat, se stává producent oxidu uhličitého vinou odlesňování, rozsáhlých požárů, kácení a jiného ničení pralesa.
Vědci měli k dispozici data jen za Brazílii, kde se nachází asi 60 procent amazonského deštného pralesu. Předpokládají, že celý tropický deštný prales je uhlíkově neutrální. „Jenže ve zbylých zemích je Amazonský prales také ničen a je tam větší sucho než dříve,“ varoval Wigneron. Amazonský deštný les představuje více než polovinu tropických deštných lesů planety.
Jiná nedávno publikovaná studie se zabývala hrozbou, že se kvůli požárům a odlesňování přemění velká část amazonských pralesů nevratně v savanu.
A2larm
COOLna 
Napsat komentář