COOLna

Negativa distanční výuky ale podle ředitelů vzdělávacích institucí nahrávají přípravě na další studium na vysokých školách, protože učí absolventy zodpovědnosti a samostatnosti.

Podle analytika EDUin Karla Garguláka se u studentů během distanční výuky jejich studijní předpoklady či schopnosti nijak významně nesnížily a rozvinuly se u nich jiné dovednosti. „Přežili mimořádně dlouhé období výuky na dálku, která mohla kromě osvojení ‚klasických předmětových‘ znalostí rozvíjet i další schopnosti jako samostatně se učit, plánovat a celkově řídit svůj život,“ vyjmenovává Gargulák.

Pandemie se ale výrazně dotkla také končících vysokoškolských studentů. Kvalita závěrečných zkoušek podle Skleničky neutrpěla, ke státnicím ale přišlo méně studentů. Zhruba o 10 procent se zvýšil počet dobrovolně ukončených studií.

Právě studenti, kteří během epidemie koronaviru přešli ze střední na vysokou školu, jsou podle Garguláka ve velké míře ohroženi předčasným odchodem ze studia. 

„Z výzkumů vyplývá, že nízká úroveň sociálních vazeb zvyšuje pravděpodobnost jeho nedokončení,“ vysvětlil Gargulák. Dopady epidemie se tak mohou objevovat po letech i ve statistikách absolventů vysokých škol či v míře zaměstnanosti. 

Úspěšné zvládnutí vysoké školy ale začíná už na střední. Distanční výuka pak přinesla mnohé výhody, studenty v některých ohledech připravila na vysokoškolský režim, míní Václav Vogeltanz, který vede gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech.

„Kladla zvýšený důraz na sebekázeň a motivaci se vzdělávat. Určitě se zdokonalily schopnosti studentů pracovat s moderními technologiemi a různými aplikacemi. Dále je distanční výuka naučila organizovat si čas a efektivně studovat sami, což je na vysoké škole přínosem,“ řekl Vogeltanz.

Studenti Vysokého učení technického chodili do školy v zimním semestru „plné“ dva dny. Jak říká rektor Štěpánek, vysokoškoláci jsou díky tomu lepší v práci s počítačem a moderními technologiemi, protože se to jednoduše naučit museli. 

„Pracovníci našeho Poradenského centra Alfons ale upozorňují, že právě celodenní studium u počítače může způsobovat úzkostné stavy, studenti mají problémy s pozorností a některé trápí neschopnost si dobře zorganizovat svůj čas,“ vysvětluje rektor Vysokého učení technického, který je zároveň místopředsedou České konference rektorů pro sociální a ekonomické věci.

Podle výzkumu Život během pandemie od PAQ Research se koronavirová krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi.

„Během podzimu se podíl dospělých, kteří u sebe vnímají příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti, zvýšil z prázdninových 8 na 11 procent. Od začátku září se duševní zdraví nejvýrazněji zhoršilo u nejmladších dospělých do 24 let a také ve věkové skupině od 45 do 54 let. Obě tyto věkové kategorie byly rovněž nejvíce zasaženy během jarní vlny,“ uvádí výsledky průzkumu.

Vadí jim nedostatek osobního kontaktu se spolužáky i učiteli, který by jim pomohl k lepšímu pochopení látky. Studentům chybí také spolupráce v rámci třídy, kterou podle maturanta Petra Vencla nelze nahradit komunikací na sociálních sítích.

Časem stráveným u počítače si k zařízení vybudoval odpor. „Období nuceného sezení u počítače ve mně vybudovalo averzi k němu. Budovat a zlepšovat online komunikaci nepovažuji za důležitou. Naopak bych se soustředil na udržení zdravé komunikace v reálném světě,“ řekl budoucí absolvent Střední průmyslové školy strojírenské v Plzni.

„Najednou jsem věděla, že nebudu ve městě, budu si muset uvařit oběd, látku mi nemá kdo vysvětlit, takže se to budu muset naučit sama. Naučila jsem se víc pracovat sama se sebou,“ dodala Klára.

Miroslava Sloupová, Anna Brzybohatá

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.