COOLna

Praktičtější výsledky výzkumu Čínská akademie věd, třeba rozeznávání očních duhovek nebo syntézu řeči s využitím cloudového úložiště, předávají obřím čínským technologickým firmám, startupům, pracujícím s umělou inteligencí a občas Čínské lidové osvobozenecké armádě.

Když navštívíte Čínu kvůli čemukoli citlivému, riskujete soustředěnou palbu kybernetických útoků a malwaru. Belgičtí představitelé na obchodní misi si v roce 2019 všimli, že se data z jejich mobilních telefonů načítají s pomocí výsuvné antény před hotelem.

Si Ťing Phing prohlásil, že si přeje, aby byla Čína v nejbližší době schopná konkurovat v oblasti AI světovým lídrům, což se podle všeho již povedlo. Žádal také, aby země do roku 2030 dosáhla v oboru dominantního postavení. Prezidentovy výroky mají temnou stránku. AI nachází uplatnění v téměř každé sféře lidské činnosti, od okamžitého překladu mluveného slova až po včasnou detekci ohnisek epidemií. Si chce ale využít dech beroucích analytických možností AI také k tomu, aby Čínu posunul Čínu na špici světové špionáže. Hodlá vybudovat vševidoucí digitální systém sociální kontroly, který dokáže s pomocí prediktivních algoritmů identifikovat potenciální odpůrce v reálném čase.

V průběhu koronavirové pandemie se vláda ve velkém spolehla na soukromé společnosti, jež vlastní citlivá osobní data.

V Číně jsou již nyní nainstalovány stovky milionů špionážních kamer a vláda doufá, že jejich zorné pole brzy kompletně pokryje všechny klíčové veřejné prostory. Velkou část záběrů analyzují algoritmy s cílem odhalit všemožné bezpečnostní hrozby. V blízké budoucnosti bude na veřejných místech možné identifikovat kohokoli na základě umělé inteligence zpracovávající oceány osobních údajů včetně veškeré textové komunikace a individuální tělesné konfigurace proteinů jednotlivých osob. Časem budou algoritmy schopné propojit data z celé řady různých zdrojů, od cestovních záznamů přes údaje o přátelích a známých po informace o četbě či nákupech, a budou schopné předvídat politický odpor dříve, než k němu vůbec dojde.

Na počátku koronavirové epidemie rozdělila Čína své občany podle toho, jaký stupeň rizika představují. Algoritmus jim připsal barevné označení jako na semaforu, tedy zelené, oranžové a červené, jež zároveň určovalo jejich možnosti cestovat nebo vstupovat do budov v čínských megaměstech. Stejné barevné kódy je možné v sofistikovaném digitálním systému sociální kontroly použít k hodnocení domnělé politické bezúhonnosti každé osoby.

Zárodečná verze takového systému dohledu založeného na umělé inteligenci již funguje v čínské severovýchodní provincii Sin-Ťiang, kde je uvězněno více než jeden milion muslimských Ujgurů. Jedná se o největší represivní opatření proti nábožensko-etnické skupině od pádu Třetí říše. V okamžiku, kdy Si dovede svůj systém k dokonalosti v Sin-Ťiangu, nebude mu nic bránit v jeho zavedení na celém území Číny a může tak ukotvit svou moc dnešních autokratů na celé generace.

Obavy z takové možnosti mají američtí experti napříč politickým spektrem.

Dnešní technologicko-politický zlom nazrával dlouho. S výjimkou pouhých několika staletí stála Čína na špici informačních technologií celých pět tisíc let své historie. Spolu se sumerskou a středoamerickou civilizací byla jedním z míst, v nichž nezávisle na sobě vzniklo písmo, což umožnilo uchovat informace vně lidské mysli. V 2. století našeho letopočtu Číňané vynalezli papír. S pomocí této levné a skladné technologie (a také koní, které vycvičili nomádi za Čínskou zdí k rychlé jízdě) mohly obchodní záznamy, vojenská komuniké nebo korespondence mezi příslušníky elity křižovat napříč celou říší. O několik století později začala data kolovat ještě rychleji, to když umělci dynastie Tchang vynalezli knihtisk, technologii masové komunikace, jež pomohla se správou obrovského a stále rostoucího státu.

Čínští císaři vládli jedněm z nejsložitějších sociálních struktur na světě a dobře chápali vztah mezi mocí a toky informací, včetně významu špionáže. Je zde tradice dozoru nad sebou samými.

Si využil obrat „bystrý zrak“ se všemi jeho historickými konotacemi. S využitím AI může Si vybudovat nejtvrdší autoritářský systém v dějinách, aniž by k soustředění informací o politickém odporu do jednoho centralizovaného bodu potřeboval podobné množství lidských zdrojů jako jeho předchůdce Mao. Si naproti tomu našel ochotné obchodní partnery v čínských startupech, jako je SenseTime, CloudWalk, Megvii, Hikvision, iFlytek, Meiya nebo Pico.

V dnešním čínském politickém systému jedné strany je náboženství alternativním zdrojem mocenské autority, což znamená, že je nutné je buď vstřebat, nebo zničit.

Ujgurové zahájili okolo roku 2009 kvůli diskriminaci a konfiskacím půdy sérii masových protestů a sebevražedných protestů proti čínské policii. Si v roce 2014 tvrdě zasáhl a nařídil správě provincie , aby zničila mešity a srovnala muslimské čtvrti se zemí. Více než milion Ujgurů zmizelo v koncentračních táborech.

Aplikace spolupracují s policií, která prověřuje telefony na kontrolních stanovištích a prochází poslední hovory a textové zprávy. Řešením není ale ani úplné ignorování sociálních médií, protože digitální nečinnost je sama o sobě podezřelá.

Policie pandemie s velkou pravděpodobností využije jako záminky ke shromažďování ještě většího množství údajů. Si používá Sin-Ťiang jako laboratoř k doladění senzorů a analytických nástrojů své digitální věznice, než ji zavede na celém území Číny.

Respekt