Sedmdesát procent světové produkce antimonu připadá na Čínu a Rusko. Jde o klíčový prvek, který je kromě vojenství nezbytný i v dalších oborech. Je součástí akumulátorů, polovodičů, solárních panelů i větrných turbín.
Na to, že je Amerika a Evropa při svých plánech na bezemisní budoucnost doslova životně závislá v oblasti těžby a zpracování vzácných surovin na Číně, případně Rusku, se upozorňuje dlouhé roky. Méně se ví, že kromě notoricky známých surovin pro výrobu akumulátorů, jako je lithium, kobalt nebo měď – a upravují se z velké části v Číně –, jde také o antimon.
Ve Spojených státech se v souvislosti se zhoršením vztahů s Ruskem a Čínou připomíná, že se loni většina antimonu produkovala v těchto autokratických zemích. Na Čínu připadalo 53 procent produkce, na druhé Rusko 20 procent. Navíc třetí místo drží Tádžikistán s 19 procenty, který má silné vazby na Moskvu.
O exportu tohoto polokovu rozhoduje direktivně Peking nebo Moskva. Čína už nyní varuje, že omezí vývoz vzácných prvků. Kromě antimonu to je cín, wolfram, molybden, niob, titan a kobalt, jež jsou z pohledu Číny nezbytné pro americký vojenský průmysl.
Podle americké Geologické služby Spojených států (USGS) ovládá komunistická velmoc 63 procent světového obchodu se vzácnými minerály. Ty jsou nezbytné kromě vojenství i pro zbytek ekonomiky při výrobě polovodičů a počítačových čipů.
Společnost Perpetua Resources proto tlačí na to, aby byla obnovena těžba ve Spojených státech. Během druhé světové války se antimon těžil v dolech na zlato v Idahu, když Japonsko přerušilo dodávky z Číny.
Antimon se totiž používal jako přísada do munice, protože má lepší průbojnost. Ve vojenství se ale používá i pro další technologie, jako je noční vidění, pro senzory infračerveného záření, laserové zaměřovače, ale i výrobu jaderných zbraní.
Těžba byla v Idahu ukončena v roce 1997 a měla by být právě z obav zastavení dodávek z Číny nebo Ruska obnovena. Expert na těžbu surovin z londýnské společnosti Hallgarten & Company Christopher Ecclestone uvedl, že Čína fakticky ovládá 80 procent trhu s antimonem, protože jej dováží i ze třetích zemí a dále zpracovává.
Navíc je velmi pravděpodobné, že globální poptávka po antimonu nemůže být při současných dodávkách v dalších letech uspokojena, varoval Ecclestone. I proto se čeká, že cena tohoto prvku bude růst, podobně jako je tomu v současnosti u ceny mědi, jež se dostala na svá historická maxima.
Nyní se měď prodává za více než deset tisíc dolarů za tunu a do roku 2025 by to mohlo být o třetinu více, předpovídá banka Goldman Sachs. Cena antimonu je na nejvyšších úrovních od roku 2013.
Časopis Forbes v této souvislosti napsal, že bez antimonu nebudou žádné iPhony, žádné televize s vysokým rozlišením, ale ani žádný přechod na obnovitelné zdroje. Sklo ve fotovoltaických panelech obsahuje antimon, větrné turbíny o výšce přes sto metrů jsou odolnější proti korozi při použití slitin s antimonem.
Navíc s použitím antimonu se počítá pro další generaci lithium-iontových akumulátorů. Tento prvek je zásadní i pro baterie s tekutou solí, jež nacházejí uplatnění v sektoru obnovitelných zdrojů.
týdeník Hrot
COOLna 
Napsat komentář