COOLna

Zuby si čistíme nejen proto, aby byly krásné nebo abychom měli svěží dech. Pečujeme tím také o mikroby v ústech, kteří mají podle nových vědeckých zjištění významný vliv na to, zda budeme trpět cukrovkou či jinými chorobami.

Po oslnivě bílých zdravých zubech a svěžím dechu touží lidé odedávna. Už ve starém Egyptě se těšily oblibě ústní vody a zubní bělidla, jejichž hlavní složku tvořila lidská moč. Ta se pro tyto účely používala až do 18. století. Současný kosmetický průmysl nabízí pro ochranu před nevalným vzhledem zubů, páchnoucím dechem a zubním kazem nepřebernou škálu produktů z podstatně přijatelnějších surovin.

Bílou barvu dodává zubům hydroxyapatit tvořící 97 procent zubní skloviny. Vnitřek zubu vyplněný dentinem obsahuje asi 70 procent tohoto minerálu a má o poznání tmavší barvu. S postupujícím věkem sklovina slábne, dentin přes ni víc prosvítá a zuby tmavnou. Barva skloviny se mění i působením látek, jež se dostanou do kontaktu se zuby při konzumaci některých nápojů a pokrmů či při kouření. K silným zubním barvivům patří třeba káva nebo červené víno.

Páchnoucí dech je dílem mikrobů žijících v ústech. Některé zplodiny jejich metabolismu našemu nosu dvakrát nevoní. Bakterie vyrábějí například sirovodík s typickým pachem zkažených vajec, merkaptan a skatol vyskytující se ve výkalech, kadaverin unikající z mrtvol, putrescin vznikající při hnití masa nebo kyselinu izovalerovou, jež významně přispívá k odéru zpocených ponožek. Mikroorganismy stojí rovněž v pozadí vzniku zubního kazu. Lví podíl na tom má bakterie Streptococcus mutans, která rozkládá cukry z potravy na kyseliny a ty pak leptají hydroxyapatit zubní skloviny.

Ústní dutina patří v našem těle k místům s nejhustší a nejpestřejší mikrobiální posádkou. Zdravý člověk tu hostí přinejmenším sedm set druhů bakterií. Nežijí jako individualisté, vytvářejí na zubech i tkáních povlaky, takzvané biofilmy. Názornou ukázkou takového biofilmu je zubní plak.

Pod ochrannou slizovitou vrstvou biofilmu se pestré spektrum bakterií formuje do složitě fungujících společenstev. Mikrobi se navzájem podporují a panuje mezi nimi dokonalá souhra. Po tom, co jedna bakterie vyhodí jako nepotřebný odpad, jiná dychtivě chňapne a využije to ke svému prospěchu. Společenstva biofilmů snáze vzdorují mikrobiálním konkurentům, nepouštějí mezi sebe vetřelce a jsou odolnější vůči nepříznivým vlivům včetně dezinfekčních prostředků či antibiotik. Člověk nejvíc ovlivňuje složení bakterií a funkce biofilmů v ústech hygienou a také tím, co jí a pije.

Co se odehraje v ústech, to se projeví v celém těle. A to se zase zpětně promítne do dění v ústech. Je to skutečný životní cyklus,“ říká stomatoložka Purnima Kumarová působící na Ohijské státní univerzitě.

Názorný příklad vzájemného propojení celkového zdravotního stavu a mikrobů ústní dutiny nabízí zvýšená náchylnost pacientů s cukrovkou druhého typu k zánětům dásní. Metabolické změny v těle diabetiků svědčí mikrobům, kteří vyvolávají záněty v ústní dutině. Když však lékaři léčbou záněty dásní zažehnají, zlepší se i celkový zdravotní stav pacientů. Dochází u nich k citelnému poklesu hladin glukózy v krvi.

Lidé trpící záněty dásní a zubním kazem jsou zvýšeně náchylní také ke kardiovaskulárním chorobám, astmatu a dalším respiračním onemocněním. Druhová skladba mikrobů v ústech promlouvá dokonce i do sklonů k onemocněním nervového systému včetně Alzheimerovy choroby. Mikrobiologové a lékaři proto pátrají po všem, co narušuje rovnováhu společenstva bakterií sídlících v našich ústech. Do centra jejich pozornosti se tak dostávají i prostředky pro bělení zubů, ústní vody, zubní pasty a s tím související hygienické návyky.

Lidovky