COOLna

Bojí se ortopedi dopadů koronavirových opatření na zdraví populace?
Rozhodně. Ta situace ostatně nebyla optimální ani před pandemií. Problém s nedostatkem pohybu, kdy děti tráví volný čas raději u počítačů a tabletů, teď bude ještě akcentovat distanční výuka a home office, prosezený čas u monitorů se tím ještě znásobí. Během dlouhodobé nečinnosti ochabují svaly a vznikají nejrůznější kontraktury, tedy zkrácení svalů, vinou špatného držení těla, dlouhodobého sezení a podobně (to pak ve výsledku vede k nejrůznějším chronickým bolestem, například zad a krční páteře, ale i dalších částí pohybového aparátu ). Zároveň nedochází ani ke správnému vyživování chrupavky.

Protože nám chybí pohyb?
Ano. Chrupavku si můžete představit jako mycí houbu. Při pohybu se zmáčkne, a jakmile se povolí, nasaje kloubní tekutinu, čímž se do ní dostávají živiny. Při dlouhodobém sezení u počítače, s nohama skrčenýma pod stolem, tedy bez pohybu, nedochází k jejímu vyživování, což do budoucna povede k většímu postižení kloubu. A když pak takto pohybově frustrovaný člověk vyrazí ven a rozhodne se, že si těch pět pater z bytu seběhne, také pro své klouby nedělá nic moc zdravého. Tento pohyb k posílení svalů zrovna moc nepřispívá. Končetiny totiž při cestě dolů v podstatě jen pokládá ze schodu na schod, čímž váha celého těla naráží na kolenní kloub a ten je přetěžován. Naopak při chůzi do schodů posilujeme jak svaly, tak i kardiovaskulární systém.

Jenže zpátky těch pět pater už člověk obvykle vyjede výtahem. Je to tedy řada drobných situací a problémů, které se sčítají, nabalují jeden na druhý a lidé je na sobě bohužel dříve nebo později pocítí. A když pak bez nějaké pohybové kontinuity a přípravy vyrazí na jaře intenzivně sportovat, vyústí to ve vážnější zdravotní potíže.

Když už jsme u toho sportu… Který je pro naše klouby nejzdravější, a který naopak?
My ortopedi rádi doporučujeme ty „nudné“ sporty, protože jsou bezpečné. Plavání, golf a raději než cyklistiku vidíme rotoped. I když při určitém racionálním přístupu, s patřičnými ochrannými pomůckami, je pro klouby optimální i cyklistika. Nebezpečná jsou ovšem na kole zranění, jež často pramení z nezvládnutí terénu nebo přecenění svých sil.

A co běh?
Z hlediska zátěže na klouby je cyklistika určitě vhodnější, ale pokud už chceme běhat, a třeba i delší tratě, pak velice záleží na terénu a obuvi. Běhání v lese je výrazně zdravější než se prohánět ve městě po tvrdém asfaltu nebo dlažbě. I když ani tam to nebude takový problém, pokud má běžec boty s odpruženou stélkou. Dneska je ovšem moderní minimalistická obuv typu barefoot nebo fivefingers (v obou případech jde o boty s ultratenkou podrážkou, fivefingers mají navíc prstové zakončení špičky). Ty ale pro sportování ve městě nejsou zrovna optimální. Běhání v takových botách nás má vrátit ke kořenům, hluboko do minulosti, kdy se chodívalo bosky. Pokud je tedy chceme používat, je potřeba jít ke kořenům se vším všudy a vrátit se k běhání v lese na měkčím terénu.

prof. MUDr. David Jahoda, CSc.