COOLna

Bílou barvu dodává zubům hydroxyapatit tvořící 97 procent zubní skloviny. Vnitřek zubu vyplněný dentinem obsahuje asi 70 procent tohoto minerálu a má o poznání tmavší barvu. S postupujícím věkem sklovina slábne, dentin přes ni víc prosvítá a zuby tmavnou. Barva skloviny se mění i působením látek, jež se dostanou do kontaktu se zuby při konzumaci některých nápojů a pokrmů či při kouření. K silným zubním barvivům patří třeba káva nebo červené víno.

Páchnoucí dech je dílem mikrobů žijících v ústech. Některé zplodiny jejich metabolismu našemu nosu dvakrát nevoní. Bakterie vyrábějí například sirovodík s typickým pachem zkažených vajec, merkaptan a skatol vyskytující se ve výkalech, kadaverin unikající z mrtvol, putrescin vznikající při hnití masa nebo kyselinu izovalerovou, jež významně přispívá k odéru zpocených ponožek. Mikroorganismy stojí rovněž v pozadí vzniku zubního kazu. Lví podíl na tom má bakterie Streptococcus mutans, která rozkládá cukry z potravy na kyseliny a ty pak leptají hydroxyapatit zubní skloviny.

Lidé trpící záněty dásní a zubním kazem jsou zvýšeně náchylní také ke kardiovaskulárním chorobám, astmatu a dalším respiračním onemocněním. Druhová skladba mikrobů v ústech promlouvá dokonce i do sklonů k onemocněním nervového systému včetně Alzheimerovy choroby. Mikrobiologové a lékaři proto pátrají po všem, co narušuje rovnováhu společenstva bakterií sídlících v našich ústech. Do centra jejich pozornosti se tak dostávají i prostředky pro bělení zubů, ústní vody, zubní pasty a s tím související hygienické návyky.

Některé bělicí prostředky mohou narušit sklovinu či zvýšit citlivost zubů. Bělidla často obsahují peroxidy, o kterých se předpokládá, že kromě zlepšení vzhledu zubů zlikvidují v ústech bakterii Streptococcus mutans vyvolávající zubní kaz. Toto zlepšení však bývá jen přechodné. Bakterie poškozující sklovinu má velmi tuhý kořínek, a jakmile jí to podmínky v ústech dovolí, vrací se zpět a s plnou silou. Jak konstatují v rozsáhlé analýze němečtí stomatologové v čele s Matthiasem Epplem z univerzity v Duisburgu, všechny efekty bělicích prostředků zatím neznáme.