COOLna

Někdy se toto heslo můře přenést do podoby, kdy člověk má pocit, že neustále má něco na práci. Možná to souvisí s důrazem na výkon či výkonnost, tak jak se s ním setkáváme všude, ve škole, v zaměstnaní, ve sportu apod. Pak se může stát, že brojíme proti neustálému důrazu na efektivnost a zvyšování výkonu v práci, ale v našem životě to vypadá naopak…Pak například máme spoustu práce od rána do večera, školu, zaměstnání, pomoc ostatním, psaní článků, podílení se na různých projektech apod. Najednou si uvědomíme, že náš život je jeden velký rej úkolů, které nikdy nepřestávají být důležité. Takže najednou se zastavíme a zjistíme, že jsme unavení a znechucení, vyčerpaní a otrávení, máme pocit, že nic nemá cenu, a už vůbec ne to, co děláme my. Co se stalo?

Zapomněli jsme žít.. Příliš jsme pracovali, příliš jsme odkládali zábavu, až nás naše „činorodost“ doběhla.

Řešením je uvědomovat si, že není důležité pracovat na tom, co je pro nás důležité, ale i se bavit a odpočívat. Většinou stačí si to uvědomit, ale někdy jsou i tak „vážné případy“, kde je potřeba změnit celkový přístup k životu. Abychom odpočinek a zábavu nechápali jako něco navíc, co děláme jen kvůli tomu, abychom mohli dál pracovat. Ale abychom je chápali jako stejně důležitou součást života jako práce, se kterou se nemusí vylučovat. Abychom tak mohli žít život, který nás naplňuje a baví.

Přímá cesta: Anarchofeminismus v každodenním životě