Rčení „šaty dělají člověka“ dnes platí více než kdy předtím. Šatníky i obchody v bohatých zemích už dávno praskají ve švech, ale módní řetězce nás stále zaplavují dalšími a dalšími módními vlnami a lanaří nás výprodeji a slevami „starých“ a výhodnými cenami „nových“ kolekcí. Tomuto modelu nahrává i všudypřítomný pocit „nedostatku času“ a ztráta schopností si rozbité oblečení opravit. Odhaduje se, že jenBritové mají v šatníku zcela nenošené oděvy v hodnotě 30 mld. dolarů.
Dopad rychlé módy je drtivý. Barvení textilu je často uváděno jakodruhý největší znečišťovatel vody hned po zemědělství. Polyester, nejpopulárnější materiál používaný oděvním průmyslem, se při praní drolí a jeho drobné částečky, tzv. mikroplasty, zamořují vodu, půdu i vzduch a stávají se součástí potravního řetězce, tj. i lidských těl. Toxické pesticidy běžně používané při pěstování bavlny zabíjejí nejenom rostliny a zvířata, ale masově i lidi. Odhaduje se, že denně zemře na 1 000 lidí buď na akutní otravu pesticidy, nebo daleko častěji v důsledku chorob vyvolaných působením pesticidů. To je skoro jedno celé Brno ročně. Pesticidy jsou přímou příčinou reprodukčních problémů, potratů a také ohromujícího množství sebevražd. Jen v Indii se například mezi lety 1995 a 2013 dobrovolně zabilo 270 000 pěstitelů bavlny (pozn.: Farmáři jsou nuceni kupovat geneticky modifikovaná semena bavlny, která ale neplodí semena pro další sezónu a vyžadují k růstu velkou dávku pesticidů (až 60 % nákladů). Po těch zůstává půda neplodná a farmářům pak nezbývá nic jiného než následující rok pokračovat v tomto zakletém cyklu, tedy používat stále větší dávky chemikálií a zadlužovat se kvůli vzrůstajícím nákladům. Kvůli vyčerpané půdě nejsou schopni z cyklu vystoupit a vrátit se k tradičnímu a biologicky udržitelnému hospodaření. Vlna sebevražd proběhla v neúrodných suchých letech 2011 a 2012 (geneticky modifikované rostliny potřebují více vody), a to v mnoha případech vypitím pesticidů, neboť farmáři nebyli schopni splatit dluhy a uživit svou rodinu. Prodej geneticky modifikovaných semen a pesticidů monopolizovala americká firma Monsanto, která je spojována s manipulací nevzdělaných farmářů. Později se Monsanto spojilo s firmou Bayer v mocný kartel, který se snaží ovlivňovat i politiky, vědce a novináře.Většina dnes pěstované bavlny je geneticky modifikovaná, což přispívá k rozmachu „superplevelů“ odolných vůči běžným pesticidům. Biobavlna představuje pouze 0,5 % veškeré světové produkce bavlny.
Obrovským problémem je textilní odpad. 70 % obyvatel planety chodí v oděvech z druhé ruky. Přesto jenom za rok 2017 vzniklo 16,9 milionu tun „textilního odpadu“ (tj. 16,9 tun oděvů se vyhodilo) a z toho bylo 14,3 milionů tun zničeno. V odpadu ale končí i zhruba 15 % nových látek, které byly určeny k šití. Důležitým faktem je, že nejsou k dispozici čísla z Číny, kde se vyrábí bezmála 50 % světové produkce oděvů.
Slušná firma
COOLna 
Napsat komentář