Člověk nepřišel dokonce ani o anatomické rysy, které jsme považovali za evolučně nenávratně ztracené. V roce 2019 zjistili američtí vědci vedení Ruiem Diogem z Howardovy univerzity ve Washingtonu, že se nám při vývoji rukou a nohou zakládají svaly, jaké měli naposledy naši plazí předci před 250 miliony let, tedy v dobách, jež předcházely druhohorní nadvládě dinosaurů nad světem. V sedmém týdnu po početí se nám na rukou a na nohou formuje třicet svalů, z nichž plná třetina není o šest týdnů později patrná. Neseme si tedy podobné evoluční dědictví jako velryby, jimž se během embryonálního vývoje vytvářejí základy zadních končetin, ale na těle novorozených mláďat už po nich není ani stopy.
Odhalené evoluční dědictví po pravěkých plazech vysvětluje původ některých vývojových anomálií lidských končetin. Vznikají v důsledku zachování svalů, které se u zdravých lidí objeví přechodně před narozením a zmizí. Řada těchto atavismů své nositele významněji neomezuje. Jindy zachování svalů po plazech naruší vývoj končetiny a způsobí vrozené tělesné postižení. Někdy se však nový anatomický objev ukáže jako notně vousatý. Když tým amerického zubního chirurga Garyho Hacka z Marylandské univerzity v roce 1996 zveřejnil popis dosud neznámého svalu v lidské hlavě, byla z toho světová senzace.
Sval se nachází symetricky na levé i pravé straně hlavy a táhne se od oční jamky ke spodní čelisti. Je dlouhý bezmála čtyři centimetry, přes centimetr silný a na šířku měří skoro dva centimetry. Hack všechny ubezpečoval, že sám objevu zpočátku nevěřil a věnoval rok pátrání po popisu svalu ve starších anatomických studiích. Prý hledal marně, a proto se rozhodl s existencí svalu seznámit laickou i lékařskou veřejnost.
Lidovky
COOLna 
Napsat komentář