Antibiotika, tak jak jsou známa dnes, se v medicíně používají již téměř osmdesát let. Bakteriální infekce jsou však pro pacienty, navzdory moderní medicíně pořád velice nebezpečné. A to i kvůli často užívaným antibiotikům. Bakterie jsou totiž vůči nim stále odolnější, což je celosvětový problém.
„Dokonce bych řekl, že stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům je vedle současné koronavirové pandemie jedním z největších medicínských problémů současnosti,“ upozorňuje Milan Kolář, přednosta Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého.
Stoprocentně účinná antibiotická léčba tak nyní už podle něj ani neexistuje.
„Vážně nám hrozí, že ji ztratíme jako celek. To by nás vrhlo zpět do doby, než Alexander Fleming zahájil antibiotickou éru medicíny a kdy byly bakteriální infekce nejčastější příčinou úmrtí,“ popisuje Kolář.
Odvolává se i na prohlášení Valného shromáždění OSN z roku 2016. Jeho autoři upozorňují, že pokud se bude odolnost bakterií vůči antibiotikům zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou to v roce 2050 právě neléčitelné bakteriální infekce, jimž podlehne nejvíce pacientů.
„Odolnost bakterií přímo ohrožuje celý náš zdravotnický systém. A to již v horizontu deseti let. U jednotlivých pacientů může zcela selhat nasazená antibiotická léčba a na celospolečenské úrovni hrozí zánik účinnosti antibiotik jako celku, přičemž alternativa neexistuje,“ varuje Kolář.
Tak by se lidstvo mohlo vrátit zpět do časů, kdy se nejčastěji umíralo na bakteriální infekce.
Antibiotika, tak jak jsou známa dnes, se v medicíně používají již téměř osmdesát let. Bakteriální infekce jsou však pro pacienty, navzdory moderní medicíně pořád velice nebezpečné. A to i kvůli často užívaným antibiotikům. Bakterie jsou totiž vůči nim stále odolnější, což je celosvětový problém.
„Dokonce bych řekl, že stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům je vedle současné koronavirové pandemie jedním z největších medicínských problémů současnosti,“ upozorňuje Milan Kolář, přednosta Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého.
Stoprocentně účinná antibiotická léčba tak nyní už podle něj ani neexistuje.
„Vážně nám hrozí, že ji ztratíme jako celek. To by nás vrhlo zpět do doby, než Alexander Fleming zahájil antibiotickou éru medicíny a kdy byly bakteriální infekce nejčastější příčinou úmrtí,“ popisuje Kolář.
Odvolává se i na prohlášení Valného shromáždění OSN z roku 2016. Jeho autoři upozorňují, že pokud se bude odolnost bakterií vůči antibiotikům zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou to v roce 2050 právě neléčitelné bakteriální infekce, jimž podlehne nejvíce pacientů.
„Odolnost bakterií přímo ohrožuje celý náš zdravotnický systém. A to již v horizontu deseti let. U jednotlivých pacientů může zcela selhat nasazená antibiotická léčba a na celospolečenské úrovni hrozí zánik účinnosti antibiotik jako celku, přičemž alternativa neexistuje,“ varuje Kolář.
Jako možné řešení se nabízí vývoj nových antibiotik. Jde ovšem o rizikovou investici obrovského množství peněz, což není pro farmaceutické firmy lákavé.
ilustrační snímek
„Pokud by totiž výzkum a vývoj například za miliardu dolarů skončil brzkou ztrátou účinnosti nového antibiotika, mohl by dané firmě hrozit až krach,“ doplňuje Kolář.
Klíčem je tak podle olomouckých odborníků, zjednodušeně řečeno, co nejpřesnější výběr antibiotik vhodných pro léčbu konkrétního člověka i přesně stanovená délka jejich užívání. Velkou váhu má také určení způsobu jejich podání danému pacientovi. Na vedení antibiotické léčby se proto v olomoucké nemocnici výraznou měrou podílejí právě kliničtí mikrobiologové, což podle Koláře není zcela běžné.
„Náš obor se neuvěřitelným tempem rozvíjí. Umíme zkrátit procesy, které ještě nedávno trvaly den, na několik málo minut. To může zachránit životy, mimo jiné i v době koronavirové epidemie, protože i během ní platí, že pacienti s covidem-19 často umírají na doprovodné bakteriální infekce,“ zdůrazňuje Kolář.
Rychlé odhalení rezistence zachraňuje životy.
Mnohdy totiž při léčbě bakteriální infekce, například zánětu plicní tkáně, trvalo až příliš dlouho, než lékař zjistil, zda jím vybraná antibiotika člověku skutečně pomohou.
„Až během dalších 48 hodin se teprve ukázalo, zdali bakterie v plicích není vůči podanému antibiotiku rezistentní. To však může u některých pacientů vést až k rozvoji sepse a selhání orgánů. Proto se musíme ze všech sil snažit rezistenci předejít, případně ji alespoň odhalit co nejdříve,“ vysvětluje Kolář.
Jeho tým klinických mikrobiologů proto ve fakultní nemocnici zavádí do praxe soubor opatření, jež vedou k racionální antibiotické léčbě. Své zkušenosti s problematikou sesbírané za posledních deset let olomoučtí mikrobiologové shrnuli v jedinečné studii, která nemá v tuzemsku obdoby a jež vyšla i v uznávaném zahraničním časopise Antibiotics.
„Žádná jiná nemocnice u nás nic podobného v tomto rozsahu dosud nepublikovala,“ porovnal Kolář.
iDNES Premium
COOLna 
Napsat komentář