Roušky, které různí lidé nosili několik hodin až tři dny, jsme nechali otestovat v laboratoři SYNLAB. Zajímalo nás, co se v nich nachází a co vdechujeme, když je máme na obličeji. Ve všech rouškách testy objevily bakterie, u několika navíc zlatého stafylokoka. Nejhůř dopadla rouška, kterou nosil reportér Matěj Smlsal tři dny. V ní už začaly růst i plísně.
Nošení roušek nám může i škodit. Především pokud jednu a tu samou nosíme více dní, nevhodně na ni saháme, anebo ji špatně pereme.
Každý nosil roušku jako většina lidí. Když jel hromadnou dopravou, když nakupoval – zkrátka, když byl ve vnitřních prostorech nebo venku v davu lidí. Mezitím ji měl odloženou na stole, v kapse, v tašce.
V laboratoři SYNLAB na nás čeká zdravotní laborantka Gabriela Čacká. Od každého postupně bere roušku, vždy ji obtiskne na medium v Petriho misce a následně ještě udělá stěry.
„Přímá otisková metoda, kterou jsme použili, se jmenuje kultivace. Je založená na množení mikroorganismů na mikrobiologické půdě. My těm bakteriím nabídneme to, co mají v organismu hostitele, ony se namnoží a my jsme podle charakteristiky narostlých kolonií schopni určit, jaké mikroorganismy se tam nacházejí,“ popisuje obecně mikrobiolog Filip Prusík. „Pomocí stěrů, tedy nepřímé metody, zjišťujeme i množství organismů,“ dodává.
Misky poté necháme 24 hodin odpočívat při 37 stupních.
„První sdělení je jasné. Ať už jsou roušky prané ve 30 stupních nebo jsou nošené den, dva či tři, všechny jsou osídleny nějakou mikrobiální flórou,“ popisuje Prusík.
Znamená to tedy, že se ve všech nacházejí bakterie. „Obrovské množství bakterií s námi ale žije v symbióze. My je k životu potřebujeme. Máme je na sobě na kůži, ve střevech, v dutině ústní, v poševní oblasti. 95 procent bakterií s námi žije a musíme je mít. Ale pak je pár bakterií, které se pro nás staly patogenními, a pokud se s nimi setkáme, mohou vyvolat určitá onemocnění,“ líčí odborný garant pro molekulární vyšetření Libor Staněk.
Dodává, že i se spoustou patogenních bakterií se setkáváme dnes a denně. „Nicméně pokud dojde k tomu, že máme oslabený imunitní systém, případně dáme nošením roušek bakteriím příležitost, aby se reprodukovaly, tak se patogenní bakterie namnoží do tak velkého množství, že si s tím imunita už nedokáže poradit. Bakterie pak způsobí nějaké onemocnění,“ vysvětluje expert Staněk.
A právě roušky jsou podle něj živnou půdou pro takové množení. „Rouška je materiál, který dokáže velmi dobře nasávat vzdušnou vlhkost. A termoregulace u lidí funguje tak, že vydechujeme velké množství vody. Takže do roušky neustále proudí voda a vodní páry a během pár desítek minut ji dýcháním zavodníme. Navíc nám rouška těsně obepíná obličej a dutinu ústní, takže je kolem ní jen minimum vzduchu. Vlhkost a teplo pak vytvoří naprosto vynikající živné místo právě pro bakterie,“ říká Staněk.
Což je krásně vidět i při našem pokusu. V rouškách nošených jeden den se sice objevila spousta bakterií, mnohem víc se jich ale vyskytuje v roušce nošené tři dny. Tam je evidentní, že už se mikroorganismy namnožily ve velkém.
„Jak jsem říkal, živnou půdou pro bakterie je vydechovaný vzduch, vlhkost a teplota v roušce. Nicméně se k tomu přidávají i další aspekty, a to jsou vousy. Ty rostou z vlasových folikulů napojených na mazové žlázy,“ vysvětluje Staněk.
To znamená, že na pokožce kolem úst mužů je velké množství mazových a zároveň potních žláz. „Takže kromě toho, že v roušce vytváříme značné vlhko a teplo, přidává se ještě maz a pot. A to je ideální prostředí pro množení bakterií. Žena tohle nemá, a tím pádem v její roušce nemají bakterie tak stimulující prostředí pro růst, jako nacházejí u mužů,“ dodává Staněk.
Mikrobiolog Filip Prusík dodává, že „kůže sama o sobě je antibakteriální, ale vous je vlasec, který nevydezinfikujete“.
„Zlatý stafylokok jeden z hlavních lidských patogenů, je to celá skupina bakterií. Říká se, že mezi 5 až 10 procenty populace je normálně osídleno. U zdravotníků to bývá častější, přechodně je prý osídleno stafylokokem až 70 procent zdravotnického personálu. To je taky důvod, proč si v nemocnicích myjeme ruce častěji, nosíme roušky u chirurgických zákroků a tak dále,“ popisuje mikrobiolog Prusík.
Zlatý stafylokok vyvolává celou řadu infekčních chorob – od hnisavých kožních zánětů po život ohrožující zápal plic. Navíc produkuje toxiny, takže může zapříčinit otravy z jídla.
„Je třeba rozlišit dvě věci: jaký vliv má nošení roušek dýchací cesty a jaký na pokožku,“ začíná vysvětlovat odborný garant pro molekulární vyšetření Libor Staněk.
Nejprve se zaměříme na cesty dýchací. „To vdechování bakterií není úplně ideální, nicméně studie ukazují, že ve většině případů si s nimi imunitní systém a slizniční imunita dokážou poradit. Pokud to není člověk, který má vyloženě chronické respirační potíže,“ říká Staněk. Mnohem víc problémů nám ale roušky způsobují na kůži. „Co skutečně nezvládá spousta našich spoluobčanů, jsou kožní projevy. Bakterie v roušce způsobují různé exémy na obličeji,“ dodává.
Mikrobiolog Filip Prusík přichází s metaforou o helmách hokejistů. „Fungují jako roušky. Hokejisté mají víc drobných infektů, protože efekt je naprosto stejný jako ten, co si popisujeme u roušky,“ zmiňuje.
Jako lajk ale úplně nechápu, jak mi škodí bakterie, které vydechuju do roušky. Vždyť to jsou tak zvaně „moje“ bakterie, které už v sobě mám. Proč může být problém, že je vdechuju zpátky nebo že mi ulpí na pokožce?
„Tak si uvědomte, jak se chováte, když používáte roušku. Třeba když nastupujete do tramvaje, roušku vyndáte z kapsy, často sáhnete i jinam než jen na šňůrky, pak ji zase sundáte, někam odložíte,“ upozorňuje Staněk.
A Prusík dodává: „Za nehty a na rukou máme ohromné množství bakterií. A když si zkontaminujeme tu roušku naší kožní florou nebo florou ze zbytku těla, protože rukama si podvědomě saháme na různé části sliznic, tak si tam cizorodé bakterie zaneseme a potom je vdechujeme,“ varuje.
Problém je tedy v tom, že na roušky saháme špinavýma rukama. A hlavně to, že se dotýkáme plochy, kterou si pak přikládáme na ústa a nos. V tu chvíli si na ni naneseme bakterie, které nám mohou působit problémy.
„V dutině ústní se kvasinky vyskytují velmi často, nicméně nepůsobí žádné potíže. Problém může nastat, když dochází k přemnožení kvasinek. Při snížené imunitě mohou způsobit nemoci zvané kandidózy, mimo jiné povlaky v dutině ústní – na jazyku, kolem dásní. Mohou zapříčinit i praskání a krvácení koutků. Samozřejmě největší problém je, pokud by kvasinky, případně plísně, pak přešly dál do orgánů a způsobily nějaké systémové onemocnění. To je potom velmi těžko léčitelné,“ varuje Staněk.
A skutečně, kvasinky se objevily ve většině vzorků. Ukázalo se, že reportér Matěj Smlsal z tři dny nošené roušky už vdechoval i plíseň. „Nelze ale jednoznačně říct, zda se tam objevila proto, že rouška byla déle nošená, nebo že člověk měl plíseň v puse a my pouze zjistili její přítomnost. Případně, zda se tam dostala, když byla rouška někde odložená, protože kvasinky i plísně se běžně vyskytují v našem okolí,“ konstatuje odborník.
Navíc kvůli roušce dochází ke špatné výměně plynů, špatné ventilaci plic a ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého, takže potom následuje bolení hlavy, závratě a podobně.
IDnes
COOLna 
Napsat komentář