Pandemie nemoci covid-19 postavila řadu věcí na hlavu. Člověk by třeba logicky řekl, že největší malér vypukne v chudé a zaostalé Africe. Opak je pravdou – závažná forma nemoci se tam vyskytuje mnohem méně než v Evropě a Asii. Proč?
Zdá se, že za to mimo jiné může komplex genů, které má dnešní neafrická populace po neandertálcích. Ze školy si možná pamatujete, že to nebyli naši předkové. Šlo o samostatnou vývojovou větev hominidů. Od moderního člověka se neandertálci lišili asi podobně, jako se kůň liší od zebry.
Ale hlavně tu byli dřív než my. Do studené Evropy přišli z Afriky asi před 200 tisíci lety. Teprve asi před 50 tisíci lety se v jejich stopách vydali příslušníci Homo sapiens (tedy naši přímí předkové). Když se setkali s neandertálci, začali je vytlačovat, zabíjet… Ale taky se s nimi pářit.
Poslední představitelé druhu Homo neanderthalensis žili v jeskyních kolem Gibraltaru ještě asi před 24 tisíci lety. Vyhubili jsme je pak, protože jsme byli evolučně úspěšnější? Ne tak docela – částečně přežili v nás. Ze zbytků kostí neandertálců získali vědci DNA, kterou porovnali s genomem dnešních lidí.
U obyvatel Afriky nenašli žádnou shodu. Je to logické, některé specifické geny neandertálců se vyvinuly až v Evropě a v Asii. Dnešní Evropané, Asijci a Američané tak část neandertálských genů podědili. Přinášejí nám třeba zvýšenou schopnost snášet zimu, zrzavost nebo předpoklad pro některé závislosti.
A teď pozor – části neandertálské DNA dnes zásadně zhoršují průběh nemoci covid-19. Když tyhle rizikové geny nemáte, „čínský mor“ u vás proběhne jako lehká chřipka. Když je máte, může propuknout těžká forma končící plicním selháním a smrtí.
O našem dnešním přežití nebo smrti na covid-19 se tedy rozhodlo už před desítkami tisíc let. Rizikovou skupinu genů má zhruba každý šestý Evropan a přibližně každý třetí Asijec. Může za to sex předků s „cizinci“ z jiné vývojové větve člověka.
magazín Víkend
COOLna 
Napsat komentář