COOLna

„Věřím v kouzlo Vánoc i v to, že vánoční dárky dělají zázraky,“ usmívá se čtyřiačtyřicetiletý kardiolog Otakar Jiravský, který před dvěma lety koupil nejstaršímu ze svých tří dětí, tehdy patnáctiletému Filipovi, 3D tiskárnu.

Když přemýšlel jeho spolupracovník, sedmadvacetiletý biomedicínský inženýr Jan Hečko, o tom, jaký vánoční dárek by nejlépe vystihl jeho city k otci, napadl ho 3D model srdce. Požádal o to kolegu z nemocnice.

„Naučil jsem se získat potřebné údaje z počítačové tomografie a podle snímku tátova srdce jsme vytiskli jeho model na tiskárně Jiravských. Táta je férový člověk, pro rodinu dělá, co může, proto jsem ho chtěl potěšit něčím neobvyklým. Model je na podstavci s nápisem: ‚Člověk s dobrým srdcem.‘ Táta měl na krajíčku,“ vzpomíná Hečko.

Oba spoluautoři shodně tvrdí, že výroba prvního modelu nebyla snadná ani rychlá, přípravy zabraly přes dva měsíce. Nejtěžší bylo nachystat správná data pro tiskárnu. Ale i samotný tisk trval asi tři dny.

Do poslední chvíle navíc nebylo jasné, zda se to vůbec povede, domácí tiskárna i její majitelé měli s tak velkým a složitým tiskem malé zkušenosti. Autoři modelu se proto učili za pochodu metodou pokus – omyl a tisk museli mnohokrát opakovat.

„Domácí 3D tiskárnou se od jedněch Vánoc bavila celá naše rodina. Začínali jsme výrobou jednoduchých hrnečků a po čase se snažili o zajímavější a složitější věci. Když se loni podařilo vytisknout 3D srdce, byť to byl jen velmi amatérský model, začali jsme krátce poté přemýšlet společně s dalšími kolegy v práci o tom, jestli bychom to nemohli nějak využít ve prospěch naší práce a hlavně pacientů,“ líčí Otakar Jiravský.

I když ještě nevěděli, jak by mohli využít 3D model reálného srdce se všemi jeho strukturami, začali zdravotníci studovat vědeckou literaturu a hledali ideální techniku i metodiku tisku.

Ukázalo se, že někteří zahraniční lékaři už s takovými modely částí srdce pracují. Jenže chybí informace o medicínském pracovišti, které by 3D modely srdce používalo rutinně. Zveřejněná metodika navíc v té době nebyla podle Jiravského a Hečka dotažená do konce.

Třinečtí lékaři tak patří mezi první na světě, kterým se podařilo metodiku tisku zvládnout a rutinně využívat v praxi. V Podlesí totiž vznikla speciální pracovní skupina 3D PrintTeam, která dostala darem profesionální 3D tiskárnu od firmy dodávající zdravotnickou techniku.

Díky tomu dnes už nemocnice běžně používá model části srdce před operací všech pacientů se srdeční arytmií, kteří musí podstoupit proceduru nazvanou katetrizační uzávěr ouška levé síně. Použití 3D modelů šetří čas lékařů, zdraví pacientů i peníze zdravotních pojišťoven.

S nápadem přišel arytmolog Jan Chovančík: „Když jsem viděl, jak reálné a kvalitní modely srdcí jsou kolegové schopni vytisknout, hned mě napadlo, jak bychom mohli udělat proceduru s katetrizačním uzávěrem ouška bezpečnější a minimalizovat rizika pro pacienty.“

Ouško levé síně je zdrojem krevních sraženin, které jsou příčinou vzniku cévních mozkových příhod u pacientů s arytmiemi, hlavně s fibrilací síní. „Uzávěr ouška speciálním špuntem, takzvaným okluderem, je jednou z možností, jak vzniku mozkových příhod zabránit. Ouško levé síně každého člověka je ale jiné, jako je třeba nos či papilární linie na prstech,“ doplňuje další člen 3D PrintTeamu Miroslav Hudec s tím, že lékaři mají proto k dispozici okludery různých velikostí.

Problémem však je, že lékaři u části pacientů nedovedou jen na základě dat ze zobrazovací techniky správně odhadnout přesnou velikost okluderu. To ovšem zjistí teprve poté, kdy speciální špunt umístí do ouška a on netěsní. Pak musí použitý okluder za desítky tisíc korun dostat opět ven, což přináší riziko poškození srdce pacienta, a vyhodit. Znovu se totiž použít nedá.

V Nemocnici Podlesí ale tento problém už řešit nemusí. „Držet v ruce reálnou levou síň pacienta a vyzkoušet předem, který z dostupných okluderů bude pro daného člověka vyhovovat nejlépe, je zrealizovaný sen v předoperačním plánování,“ neskrývá nadšení Hudec.

„Metodiku jsme nedávno prezentovali na Evropském kardiologickém kongresu a výsledky souboru pacientů připravujeme k publikaci v odborném tisku, aby mohla stejně postupovat i další pracoviště,“ říká Jiravský.

Kromě toho tým v Podlesí řeší využití moderní technologie u dalších dvou diagnóz. V praxi tam už lékaři použili několik 3D modelů před zákrokem, který odstraňuje defekt mezikomorové přepážky, a připravují i tisk zúžené aortální chlopně.

iDnes Premium