COOLna

Oblíbené spojení druhá část šachovnice používají autoři knihy k vysvětlení k “pozvolné a pak náhlé revoluce“. Dnes se naše technologie pohybují na pomezi přechodu mezi první a druhou částí šachovnice. Jakmile se dostaneme na druhou část, náš svět se výrazně změní. Na počátku si tento přechod neuvědomujeme (postupná evoluce) a jakmile se dostaneme na druhou část šachovnice, najednou změny ovlivňují naše životy a mění svět (náhlá revoluce).

Co ale znamená tato metafora druhá část šachovnice? Proč je to tak důležité?

Cílem aplikace Waze je reagovat přesně na charakter silnic, dopravní situaci a brát v potaz všechny informace, které jsou pro řidiče důležité. Pouhá funkcionalita GPS už dnes řidičům prostě nestačí. Aplikace Waze přemění všechny smartphony (které mají nainstalovanou aplikaci Waze) na snímače. Ty neustále odesílají informace o své poloze a rychlosti. Díky tomu má Waze ty nejaktuálnější informace o dopravních podmínkách. Čím více spartphonů používá aplikaci, tím má Waze ucelenější obraz. A tím samozřejmě zvyšuje svoji hodnotu. Toto je ukázka síťového crowdového efektu.

V době počítačů a sítí se informace možná nákladně vytvářejí, ale levně reprodukují. Proto tolik digitálních nomádů upřednostňuje prodej digitálních produktů před prodejem fyzického zboží. Jednou investovaná práce do digitálního produktu stačí, replikace je beznákladová. Samozřejmě opomíjíme marketing, ale ten platí i u fyzického zboží.

Prvního průmyslového robota zavedla firma General Motors v roce 1961. Osobní počítač se v roce 1982 stal “strojem roku”.

Machine-2-Machine, čili komunikace mezi stroji bude patřit v následujících letech mezi oblasti, které budou podporovány investory a můžeme zde očekávat zrychlenou evoluci (a za nedlouho bude následovat revoluce).

Ptáte se, co je to komunikace mezi stroji? Už dnes komunikuje bankomat s bankou, kolik že máte peněz na svém účtu. Podobně pracují letenkové vyhledávače (Kayak, Kiwi, Letuska), které odesílají požadavky na letenky svým partnerům a leteckým dopravcům a získané informace chtějí v reálném čase zobrazit uživateli, který letenky hledá. Toto je komunikace mezi stroji, tzv. Machine-2-Machine Just in Time.

Podle článku New York Times (v roce 2012) převýší úroveň robotického povídání na bezdrátových sítí úroveň komunikace tvořené lidskými hlasy na bezdrátových sítí.

Pokud se podíváme na množství neustále vznikajících digitálních dat a poznatků, které z nich můžeme potenciálně získat, je jasné, že big data budou hrát housle budoucnosti. Hal Varian (přední ekonom ve společnosti Google) řekl: Pořád říkám, že v příštích deseti letech bude statistika sexy zaměstnání. A myslím to naprosto vážně.

V současnosti se počet stran digitálního textu a obrázků na webu odhaduje na více než jeden bilion.

Kromě nesmírně obrovské knihovny hudebních skladeb mají dnešní děti se smartphony v jakémkoli okamžiku přístup k většímu objemu informací než prezident Spojených států před dvaceti lety.

Podle společnosti Cisco Systems se celosvětový přenos dat po internetu v období mezi lety 2006 a 2011 dvanáctinásobně zvýšil a dosáhl hodnoty 23,9 exabytů za měsíc.

Exabyte je absurdně velké číslo. Možná znáte Gigabyte, ale víte, že existuje také Zettabyte? Aktuálně se nacházíme v tzv. zettové éře. Před ní byla yotta (ta označuje kvadrilion). Zetta je předposlední předpona.

To je šílené množství dat! A přesto není dost velká, aby pojalo rozsah budoucí digitalizace. Pokud takový nárůst bude nadále pokračovat, budeme muset opustit metrický systém!

Vzpomínáte na příběh o vynálezci šachů z podcastu a metafoře druhá polovina šachovnice? Tohle je ukázkový příklad! Opuštění metrického systému je prostě dnes nepředstavitelné – tohle je okamžik přechodu na druhou polovinu.

Tým Waze (moderní GPS) nevytvořil žádnou z nových technologií, prostě jen jednoduše umožnil uživatelům sdílet data a spojil je dohromady. Moorův zákon pomohl načasování, protože dnes jsou smartphony dostupné téměř pro každého řidiče.

Facebook těží z infrastruktury a jednoduše umožnil uživatelům digitalizovat jejich životy. Žádná nová technologie, jen pospojování dosavadního. Uživatelé se nemusí učit programovat v HTML jazyku. Facebook jim umožnil vkládat média na internet velmi komfortním způsobem.

Obsah 6 z 10 nejoblíbenějších webových stránek na světě vytvářejí uživatelé. Tipněte si, které to jsou, kromě Facebooku a Wikipedie.

Zdokonalení americké infrastruktury na přijatelnou úroveň bylo v minulosti jednou z nejlepších investic, ze které USA mají užitek dodnes.

Skutečným cílem inovace není přinést něco velkého a nového, ale spíše rekombinace věcí, které již existují.

Tým Waze (moderní GPS) nevytvořil žádnou z nových technologií, prostě jen jednoduše umožnil uživatelům sdílet data a spojil je dohromady. Moorův zákon pomohl načasování, protože dnes jsou smartphony dostupné téměř pro každého řidiče.

Facebook těží z infrastruktury a jednoduše umožnil uživatelům digitalizovat jejich životy. Žádná nová technologie, jen pospojování dosavadního. Uživatelé se nemusí učit programovat v HTML jazyku. Facebook jim umožnil vkládat média na internet velmi komfortním způsobem.

Obsah 6 z 10 nejoblíbenějších webových stránek na světě vytvářejí uživatelé. Tipněte si, které to jsou, kromě Facebooku a Wikipedie.

Zdokonalení americké infrastruktury na přijatelnou úroveň bylo v minulosti jednou z nejlepších investic, ze které USA mají užitek dodnes.

Firmy s největšími investicemi do IT typicky prováděly ty největší organizační změny, a obvykle trvalo 5 – 7 let, než se dočkaly výhod plného výkonu. A teď si položte otázku, která firma nyní investuje nejvíce do IT. Mnohé vám to napoví.

Na Facebooku se zanedlouho po oficiálním spuštění stalo velmi populární sdílení fotografií. Kevin Systrom a Mike Krieger si tohoto trendu nejen včas všimli, ale především šli do akce. Vytvořili aplikaci, která umožnila sdílení fotografií – de facto imitovala Facebook, avšak jen v oblasti fotografie. Byly celý rok pozadu oproti Facebooku. Neměli žádnou jinou fukncionalitu, rozhodli se, že umožní vložení digitálních filtrů, které fotografii mohou trochu změnit. A to bylo vše. Žádná významá inovace se nekonala.

Na jaře roku 2012 měla Instagram aplikace více jak 30 milionů uživatelů, kteří nahráli více než 100 milionů fotografií.

V dubnu 2012 koupil Facebook firmu Instagram zhruba za 1 miliardu dolarů.

Tenhle příběh má ještě dohru. O pár odstavců níže…

Líbí se mi, že autoři knihy Druhý věk strojů popisují všechny tyto dnes nejpoužívanější aplikace v souvislosti s budoucností a změnou ekonomiky (dnes se hovoří o tzv. ekonomice sdílení, ang. share economy).

Podle odhadu IBM by lidský lékař musel každý týden 160 hodin číst, aby udržel tempo s důležitou literaturou. Umělá inteligence zřejmě nenahradí lidské lékaře, ale pravděpodobně stroj bude zanedlouho tím nejlepším diagnostikem na světě.

Digitální technologie dokázaly obnovit sluch u neslyšících pomocí kochleárních implantátů a pravděpodobně brzy vrátí i zrak úplně slepým lidem. V USA byl nedávno schválen sítnicový implantát první generace. Vozíčky pro ochrnuté se dnes dají ovládat pouhými myšlenkami.

Rozdělení mezi prací a zábavou nejsou vždy tak jednoznačná. Lidé tráví miliardy hodin nahráváním, označováním a komentováním fotografií na sociálních sítí jako je Facebook. Nepochybně vytvářejí hodnotu pro své přátele, rodinu a dokonce i cizí lidi. Ale zároveň za tyto hodiny nedosávají zaplaceno, takže je pro ně tato “práce” vnitřně přínosnější než jiné využití volného času.

Ptáte se, v jakém měřítku toto úsilí probíhá?

Minulý rok strávili uživatelé na Facebooku přibližně 200 milionů hodin a většinu z tohoto času vytvářeli obsah pro ostatní uživatele. To je desetkrát víc člověkohodin, než bylo potřeba k vybudování celého Panamského průplavu.

Ze 3,5 bilionu fotografií pořízených od prvního snímku rušné pařížské ulice v roce 1838 bylo celých 10 procent pořízeno v minulém roce. Podle odhadů jsme dnes schopni pořídit během 2 minut více fotografií než v celém 19 století.

Tým Instagramu vytvořil jednoduchou aplikaci, kterou dnes využívá více než 130 milionů lidí ke sdílení zhruba 16 miliard fotografií (a neustále přibývají další).

Vzpomínáte na Kodak – fotografický gigant před érou digitální fotografie? Kodak v jednom období zaměstnával 145 300 lidí. Tým Instagramu to zvládne dnes s 15 lidmi. Dodejme, že Kodak vyhlásil bankrot pár měsíců před akvizicí Instagramu Facebookem. Jeho 132 letá sláva definitivně skončila.

Kniha hovoří také o technologické singularitě (s technologií nebojujeme, ale spojíme se s ní, v některých scénářích uploadujeme své vědomí do cloudu). Podle některých by k takovému pokroku mohlo dojít už v roce 2045.

Kniha hovoří také o technologické singularitě (s technologií nebojujeme, ale spojíme se s ní, v některých scénářích uploadujeme své vědomí do cloudu). Podle některých by k takovému pokroku mohlo dojít už v roce 2045. Ale to už prozrazuji moc.

Dnešní nerovnost má hodně na svědomí vaše pořadí v závodě mezi vzděláním a technologiemi.

Hrubý národní produkt nezahrnuje krásu našich básní ani intelektuální úroveň naší veřejné diskuze. Neměří náš důvtip, odvahu, moudrost nebo učenost, zápal pro věc nebo odhodlání. Stručně řečeno meří všechno kromě toho, za co stojí žít. Robert F. Kennedy

Průměrnému Američanovi by dnes stačilo pracovat jedenáct hodin týdně, aby vyprodukoval stejný objem produktivity, jaký by v roce 1950 vyprodukoval za 40 hodin.

Čím dražší bude lidská práce, tím svolněji zaměstnavatelé přejdou ke strojům.

Podobně jako dnes čteme na zboží Made in Chine anebo Design by Apple, do budoucna můžeme očekávat označení “Made by people”.

Může vést technologie vážně k nezaměstnanosti?

Technický pokrok nepochybně připravil některé dělníky o práci a mnohé z nás do budoucna připraví o naše současné pracovní pozice. Kreativní podstata kapitalismu v zásadě ale vytváří další, obvykle lepší pracovní příležitosti. Vytvořená technologická nezaměstnanost tak bude jen dočasná a neměla by představovat vážný problém.

V knize však najdeme obsáhlejší odpověď, která zahrnuje rozvedení tří mechanismů, které vysvětlují technologickou nezaměstnanost, tj. nepružná poptávka, rychlá změna a závažná nerovnost.

Arthur C. Clarke prý jednou prohlásil: Cílem budoucnosti je úplná nezaměstnanost, abychom si mohli hrát. O tomto tématu také hovoří Tomáš Sedláček v knize 2036.

Všechna povolání, která vyžadují senzomotorickou stránku (navíc doplněnou o představivost a rozpoznání) nebudou v blízké budoucnosti ohrožena (tj. zahradníci, kuchaři, opraváři, ošetřovatelé, atd.).

Je ale pravděpodobnější, že v řádu desítek let nebudou stroje lidi nahrazovat, ale doplňovat. Efektivní výroba bude spíše vyžadovat lidské i strojové zdroje, a hodnota lidské práce se nebude snižovat, ale bude růst zároveň s výkonem strojů.

Přesun průmyslu a výroby do zahraničí je často jen pouhá zastávka na cestě k automatizaci. A nyní se zastavte na chvilku vy a popřemýšlejte, co vše dnes firmy nejčastěji outsourcují do zahraničí. Je to vaše práce?

Představivost je ve všech svých podobách oblastí, ve které mají lidé poměrnou výhodu nad stroji. Představivost, kreativita a inovace jsou často popisovány jako “myšlení mimo krabici” Ta je rozhodně další velkou a rozumně udržitelnou výhodou lidské práce nad digitální.

Futurista Kevin Kelly řekl: “V budoucnosti se vaše výplata bude odvíjet od toho, jak dobře pracujete s roboty.”

Hlavní ekonom Googlu Hal Varian často dává ostatním radu – staňte se nezbytným doplňkem něčeho, co zlevňuje a je toho čím dál tím víc. Jako příklad si můžeme uvést datové vědce, autory aplikací na mobilní telefony a odborníky zabývající se genetickým poradenstvím, kteří jsou čím dál tím žádanější. Bill Gates prohlásil, že si vybral tvorbu softwaru, protože si všiml, že počítače (zejména mikropočítače) začaly být levné a všudypřítomné.

Martin Rosulek