„Obávám se, že jen já jediný jsem schopen sám sebe OPRAVDU milovat. Milovat totiž znamená pečovat, chtít pro milovanou osobu, aby se měla dobře, aby byla šťastná. V dnešních vztazích častěji vidím, že milovat znamená vyvíjet nátlak, uzurpovat si, vlastnit, kontrolovat, diktovat, s kým smíš být, jak dlouho. Vztahy se stávají více vězením, ve kterém musíš ve všem souhlasit a druhého bez výhrad kamkoli následovat. Přitom láska má opačnou tvář. Láska dává svobodu druhému i Tobě. Ty ho volně miluješ pro to, jaký je. Nechceš, aby byl jiný, aby se měnil v jiného člověka. Chceš, aby se měnil v lepší, co nejlepší verzi svého Já. A proto tu jsi – pomoci mu. Když tohle pro Tebe nedokáže udělat někdo druhý, musíš to pro sebe udělat Ty. Nakonec, Ty jsi jediný člověk, který při Tobě zůstane ZARUČENĚ do posledního dechu.“
Tyto a mnohé další myšlenky, které se týkají života a samotě a umění ho šťastně zvládat, se mi vybavily zrovna v těchto dnech, kdy uplynuly dva roky od jeho úmrtí. Stojí za to si připomenout mnohé z toho, čím v umění samoty Karl Lagerfeld inspiruje ty, kteří zaměňují samotu a osamělost a myslí si, že na samotě není nic dobrého.
Je. Je toho mnoho.




Napsat komentář