Mám v živé paměti soudružku učitelku, jak na rozloženou tabuli kreslí dlouhou časovou osu se spoustou čísel a k nim monotónně vykládá, že tady začal paleolit, tady neolit… a mně se chce umřít nudou. Musela jsem si sama přijít na to, že historie stojí na příběhu.
A letopočet?
Ten události ukotvuje v čase a umožňuje dát si je do kontextu s jinými událostmi. Ale porozumět historii na základě údaje typu „1620 – bitva na Bílé hoře, porážka českých stavů“ není podle mě možné. Tohle totiž o té události neříká nic. Žák, který pouze memoruje tuhle větu, neví nic o pozadí událostí, o jejich příčině, následcích, o lidech, kterých se dotkla. Jak se jich dotkla, jak ovlivnila jejich život nebo život následné generace. To mě zajímá mnohem víc.
Karin Lednická, autorka knihy Šikmý kostel




Napsat komentář