COOLna

Jednou z těch šťastnějších firem je i americká společnost Chegg, která se specializuje na řešení studijních problémů .Jak to funguje? Do aplikace zadáte testovou otázku (či domácí úkol) a tým expertů ji obratem online vyřeší a pošle zpět. Platí se měsíční paušál, že je to služba spolehlivá, je zřejmé. Akcie firmy se před pandemií obchodovaly za 25 dolarů, dnes mají hodnotu 100 amerických dolarů.

Ne, nebude čas studovat vlastní tahák. Musím se podívat a vědět! Jednalo se o umění, bez nadsázky.

„Bez taháků bych se těžko dostala k maturitě,“ směje se moje partnerka, když doma dané téma diskutujeme. „Nejlepší bylo napsat si ho na rub etikety od pití a následně si jakoby hrát s lahví. Vešlo se tam dost textu, přes průhledný plast byl v pohodě čitelný,“ líčí nadšeně. Přidává i pár dalších, poctivě odzkoušených vychytávek. Papírek se zasune pod silonky a schová pod lem sukně: „Žádný učitel tě nezvedne a neřekne: Vyhrň si sukni.“

Oblíbený byl i úkryt v naducaném penálu, popsaná ruka. „Ale už za nás se všechno změnilo tím, že bohatší spolužáci měli tiskárny. Už jsme si nemuseli taháky psát sami, připravil se jeden a následně vytiskl a rozdal celé třídě. Trošku to ztratilo kouzlo,“ připomíná mi Jana u večeře.

Dávám k dobru i svou oblíbenou historku: na základní škole jsme si na zadní tabuli ve třídě napsali celou Romanci o Karlu IV.: „Král Karel s Buškem z Velhartic teď zasedli si k dubovému stolu…“ a následně „zpaměti“ recitovali. Tento trik měl úspěch, celá třída si postupně vylepšila prospěch. Byl to tahák tak nápadný, až se stal zcela neviditelným.

Klasika, jenže ta už je dávno passé. Historky z aktuálních zkoušek, testů a písemek jsou úplně jiné. Po zobrazení zadání se okamžitě rozehrává hra prstů na klávesnici, spřátelený vyhledávač google.com chrlí jednu odpověď za druhou. A pokud neví, zkusí pomoci přítel na telefonu. Může jím být třeba vlastní matka, svědomí už je zjevně zase o kus posunuto.

Kamarádka vyprávěla, kterak úloha z účetnictví byla tak složitá, že ji nikdo z kamarádů nerozluštil, tak zavolala své mámě – účetní. „Po chvíli už zadání řešila celá kancelář.“ I toto je aktuální příběh, nikoli neobvyklý.

Co s tím chudáci profesoři ve 21. století? I oni mají své metody, ještě se k tomu dostaneme. Obecně platí, že vyhledávání taháků je často pod jejich úroveň. To se týká těch elektronických i staromilských papírových.

Anonymně se kvůli mě ptala mezi svými kolegy – středoškolskými profesory a profesorkami. Zajímalo mě, kterak a jestli vedou proti tahákům svatou válku. Zajímalo mě, zda i oni během svých studií taháky tahali. Výsledky jsou až překvapivě shodné. Taháková kultura je na ústupu, už dávno se nedají považovat za hodnotnou přípravu na dané téma.

„Studenti jsou pohodlní, k výrobě kvalitního taháku se nevybičují. Proč by to dělali? Stačí si vyfotit poznámky a sdílet si je do chytrých hodinek,“ referuje členka kantorského sboru GOA Sedlčany. Podobný pohled přijde i z jedné pražské střední zdravotní školy: „Obávám se, že studenti jsou dnes už tak líní, že si taháky moc nedělají, i když podle mě je to pro ně ideální příprava. Musí totiž vybrat to podstatné a takové myšlení od nich přesně vyžadujeme.“

„Zatímco papírové taháky už jsou raritou, mobilní telefony či hodinky jsou samozřejmě používány hojně. Setkala jsem se během své hodiny dokonce s otázkou: Paní profesorko, mohla bych být chvíli na telefonu? Ve vedlejší třídě mají zkoušení a potřebují poradit…“ směje se jedna z matčiných kolegyň.

Nebuďme ovšem v soudech nynějších školáků ostří jako polední slunce. Sáhněme si do vlastního svědomí. Touha po švindlu je jen o nepatrný moment mladší než zkoušky samotné. Homo sapiens sapiens je vládcem tvorstva i díky této vlastnosti převedené ve schopnost. Vždyť už tisíce let nazpět udělali učenci v Číně první poznámky o podvodech při kontrole znalostí uchazečů o udělení tehdejších „titulů“. Za „tahák“ hrozil trest smrti. Nejen pro žáka, nýbrž i pro učitele.

Víkend Dnes