COOLna

Čím konkrétně se budete zabývat?
Nyní máme vymezeno devět základních oblastí, které zkoumáme. Například ekonomickou, demografickou, environmentální, oblast kvality života či oblast individuálních životních podmínek. S ekonomickou oblastí se pojí například nezaměstnanost, demografická zahrnuje stárnutí populace, s oblastí individuálních životních podmínek souvisí třeba velikost obytné plochy.

Proč je velikost bytů důležitá?
Důležitá je nejen z hlediska soukromí, které každý někdy potřebuje. Zvlášť v souvislosti se současnou pandemií je dnes soukromí hodně zásadní. Lidé často nemají doma pracovní místo, dětem třeba chybí prostor na učení. Existuje řada výzkumů, které dokládají, že děti bez doma vyhrazeného místa k učení vykazují horší studijní výsledky.

Zmínila jste také nezaměstnanost. Jak ta souvisí se zdravím?
Nezaměstnanost primárně vede ke snížení finančních prostředků s řadou dalších dopadů, například do oblasti kvality nakupovaných potravin, kvality bydlení, možnosti trávení volného času, paradoxně ale také ke zvýšení konzumace návykových látek, psychickým problémům, a to zvláště v případě dlouhotrvající nezaměstnanosti. Tyto individuální faktory působí na kvalitu zdraví jednotlivců. Vzhledem ke skutečnosti, že míra nezaměstnanosti se úzce pojí se vzděláním, může dojít k prohlubování rozdílů v kvalitě zdraví daných jak ekonomickou aktivitou, tak úrovní vzdělání.

Jak přesně se míra nezaměstnanosti pojí s dosaženým vzděláním?
Největší podíl nezaměstnaných evidujeme u lidí se základním vzděláním. Tito lidé obtížněji pracují s informacemi, mají horší finanční i zdravotní gramotnost nebo negativní návyky životního stylu. O vzdělání se obecně říká, že to je faktor všech faktorů. Promítá se do ekonomické aktivity, sebehodnocení zdraví, míry kouření, délky naděje dožití a množství dalších.

Hovořila jste také o přírodních zdrojích. Co konkrétně u přírodních zdrojů zkoumáte?
V projektu se zaměřujeme zejména na ukazatele kvality ovzduší, ale i na dostupnost technické infrastruktury, například na napojení obyvatel na čistírny odpadních vod. Často slyšíme informace o kvalitě ovzduší ve spojitosti s oblastmi s těžbou uhlí, tepelnými elektrárnami nebo těžkým průmyslem a také s městským prostředím. Už asi není tolik známo, že i okresy ležící například v oblasti moravských úvalů jsou postiženy zvýšenými koncentracemi polétavého prachu v souvislosti se zemědělstvím.

Umíte říct, kde jsou na tom lidé se zdravím nejlépe?
Asi nejjednodušší obecná interpretace je v úzké souvislosti zdraví a věku, a to s platnou biologickou zákonitostí, kdy se vyšší věk pojí s výskytem nemocí. Dalším klíčovým faktorem je úroveň dosaženého vzdělání. S ohledem na tyto skutečnosti lze za „nejzdravější“ regiony označit oblasti či okresy, které disponují mladší věkovou strukturou a současně vyšší vzdělanostní úrovní, což jsou třeba okresy v zázemí velkých měst, zejména Prahy a Brna.

Smyslem prezentace dat a jejich analýz je především jejich srozumitelná podoba pro každého uživatele. Data a výsledky bude možné sledovat formou vizualizací v mapách, ale také prostřednictvím základních grafů a doprovodných vysvětlujících textů. Je potřeba zmínit také možnost, že by si v budoucnu mohl svá data vložit a nechat zanalyzovat jakýkoli uživatel. Výsledky budou sloužit také Státnímu zdravotnímu ústavu pro tvorbu cílených strategií, ale využít je mohou i další instituce státní správy a samosprávy, ale i jedinci.

Dana Hübelová z Ústavu sociálních studií Mendelovy univerzity