COOLna

Když se zaměříme na svět, jsou registrovány nové typy alergií?
Alergií na celém světě bohužel přibývá. Životní prostředí na mnoha místech planety je znečištěné a situace se určitě nelepší. A s novými typy potravin a technologií přibývají i nové alergie. Navíc lidstvo produkuje mnoho chemicky upravených potravin a vyrábí jich čím dál víc. Podle prognóz bude v moderním světě za sto let trpět alergiemi každý druhý člověk.

Když se zaměříme na svět, jsou registrovány nové typy alergií?
Alergií na celém světě bohužel přibývá. Životní prostředí na mnoha místech planety je znečištěné a situace se určitě nelepší. A s novými typy potravin a technologií přibývají i nové alergie. Navíc lidstvo produkuje mnoho chemicky upravených potravin a vyrábí jich čím dál víc. Podle prognóz bude v moderním světě za sto let trpět alergiemi každý druhý člověk.

Souvisí to s tím, že si v obchodě za rohem můžeme koupit potraviny z celé planety?
Dostupnost potravin a materiálů z celého světa tradičně přináší i riziko alergizace. Ať je to sója, arašídy, nebo například krevety a další mořské plody. Profesionální alergie mohou ale vzniknout třeba na piliny tropických dřevin.

Byl někde na světě zaznamenán větší výskyt alergií? Jaké podmínky jim naopak nesvědčí?
Myslím, že tam, kde se žije rychlým, moderním stylem, tam jsou alergie přítomny. Konečně, alergická jsou v tomto prostředí i zvířata. Je samozřejmě možné, že existují místa, kde se zachovala panenská příroda, kam člověk ještě nemohl zavést své civilizační výdobytky. Tam je skutečně možné, že existují lidé nealergičtí. Když sníte ovoce ze stromu nebo si uvaříte nijak chemicky ošetřené brambory a zkonzumujete k tomu zvíře, které jste před chvílí chytili a opekli, alergie vám nehrozí, není z čeho.

Na to asi v našich městech nedosáhneme. Nakolik je český národ alergický a na co hlavně?
Asi třetina lidí u nás trpí alergiemi a většina z nich alergiemi na pyly. Mezi nejrizikovější alergeny mezi rostlinami patří kvetoucí traviny, obiloviny, rumištní bylinná vegetace a seno. Trávník alergikům nevadí, pokud není zanedbaný a nerostou v něm kvetoucí traviny, dále pak také například habr, tis nebo ptačí zob. Neměly by vadit jehličnaté stromy a keře. Z kvetoucích rostlin bychom měli volit ty s minimální produkcí pylu, třeba keřovité růže či zahradní pivoňky a hortenzie.

Proč se alergie obtížně léčí a jakou v tom hraje roli takzvaný zdravý kořínek, který někdo má a někdo nemá?
Pokud člověk není nemocný a nemá oslabenou imunitu, jistě zde hraje roli životní styl a výživa už od dětství. Dnes se tento rozdíl už maže, ale dříve bylo patrné, že lidé z venkova, které živila zahrada a domácí zvířata, měli opravdu něco, co bychom mohli nazvat v uvozovkách zdravý kořínek, tedy dokázali například vzdorovat nachlazení, běžným nemocem. Je to důkaz toho, že skutečně velmi záleží na tom, co konzumujeme, a je to úzce s alergiemi spojeno. Pak je také důležitý pohyb, zdravá psychika a dobré životní prostředí.

Primář Centra klinické imunologie v Praze Martin Nouza