COOLna

Pamatují ještě superkontinent Pangea. V třetihorách kvůli nim přestalo vznikat uhlí. „Navíc jsou odpovědní i za značnou produkci skleníkových plynů,“ říká o termitech biolog.

Lidé mají představu, že všichni termiti žerou domy a ničí dřevo. Označení všekaz však moc trefné není, protože termiti nezkazí úplně všechno. Je jich na tři tisíce druhů a jen zhruba deset z nich působí vážné ekonomické škody, ty mírné může páchat kolem tří set druhů. Je ale pravda, že škody zapříčiněné termity a náklady na boj s nimi celosvětově dosahují výše 40 miliard dolarů ročně.

Takže deset druhů stačí na to, aby jako druh měli pověst ničitelů domů? Své o tom vědí ve francouzské čtvrti nejstaršího amerického města New Orleans, která je celá postavená z dubu. Při repatriaci po druhé světové válce si sem na lodích zavlekli druh termita Coptotermes formosanus z Tchaj-wanu. Dřevo a tento druh je opravdu špatná kombinace. Jednak už tam tito termiti zůstanou navždycky a jednak se šíří jako požár. Existují mapy, jež ukazují, jak se z New Orleansu postupně šíří všemi směry, dostal se už na Floridu, kde se střetává s asijským tropickým druhem Coptotermes gestroi postupujícím z jihu, a už se úspěšně kříží.

Takže se mezi sebou různé druhy termitů mohou křížit jako třeba různá plemena psů?
U psů to funguje, protože mají společného předka – vlka. Tady půjde spíš o podobný případ, jako když se kříží koně s osly nebo se zebrami. Mají sice potomky, ale ti jsou neplodní. Zkřížené kolonie už na Floridě existují, ale zatím ještě žádná nedospěla do stadia, kdy by produkovala okřídlené dospělce. Uvidíme během pár let.

Mají termiti radši živé stromy, nebo staré trámy?
Je výjimečné, že by požírali živá rostlinná pletiva. Mnohem častěji je najdeme v mrtvém dřevě v lese nebo ve stavbách. Zatímco švábi, z nichž termiti vznikli, jsou primárně všežravci, termiti jsou specialisti na recyklaci rostlinných materiálů. Zhruba čtyřicet procent druhů se živí dřevem, pětapadesát procent druhů se živí hlínou, respektive organickými částečkami půdy. Zbytek žere spadané listí, trávu, lišejníky a podobně.

V Číně prý žerou i vlakové vagony.
To jo, i ve vagonech jsou dřevěné části. Nedávno jsem dostal dotaz od lidí, kterým termiti rozežírají karavan. V Indii jsou zase škůdci na plantážích s chilli. Žerou ale také mršiny, mám třeba fotky, jak požírají mrtvou želvu. Speciálně dřevožraví termiti jsou totiž na dietě, která je velmi chudá na dusík, a takto si ho doplňují. V mrtvém dřevě je vázaného dusíku řádově desetina až polovina promile, zatímco v tělech zvířat je ho přes deset procent. A v Austrálii žijí termiti, kteří okusují plastové izolační vrstvy elektrických kabelů.

Proč?
Je jasné, že termiti plast nestráví, ale z nějakého důvodu se jim to líbí. Mohou plasty používat třeba na stavební účely. Překvapivě důležitou informací je, že podle vzdálenosti škrábanců od kusadel na kabelech je možné určit, který druh termita je okousal. Může to pomoci ve strategiích, jak proti konkrétním škůdcům bojovat – třeba v jižních státech USA mají s termity velké problémy.

Jaké strategie?
Mohou to být třeba fyzikální bariéry bez použití chemie, kdy se pod domem udělá podloží ze štěrku jedné velikosti. Kamínky přitom musejí být tak malé, aby mezi nimi termiti neprolezli, zároveň tak velké, aby je nedokázali odstěhovat. Dům tak může být chráněn odspodu. Proto je důležité vědět, kteří termiti v daném místě škody páchají. Velikost jejich těla se totiž liší podle druhu od dvou milimetrů do dvou a půl centimetru.

A pak tam termiti vlezou oknem…
To mohou. Pokud ale do domu vletí okřídlení dospělci oknem, jediná zaručená pomoc je překrýt celý dům neprodyšnou fólií a provést fumigaci jedovatým kyanovodíkem (dezinsekce prostoru plynováním).

Máte prý doloženo z Akademie věd v Praze, že žerou korkové obložení. To byl test, nebo utekli?
To je smutná příhoda, která se stala mému Ph.D. školiteli docentu Hrdému. Chovy termitů se mu rozrostly tak, že už se mu nevešly domů. Domluvil si proto vykachlíkovanou místnost tady na „zemědělce“. Ideální prostor. Odstěhoval je tam, jenže nikdo už si nepamatoval, že kachlíky jsou nalepené na korku. To se zjistilo až poté, co korek zmizel a dlaždice opadaly.

Lidé si často chybně myslí, a já donedávna také, že termiti jsou příbuzní mravenců. Nejbližší příbuzní jsou ale švábi. Co s nimi termity spojuje? Ano, termiti jsou vnitřní skupina švábů, spojuje je stejná evoluční historie. Důležité je říct, že oproti 20. století už dnes v 21. století nikdo nebere vážně morfologické stromy příbuznosti živých organismů, tedy ty, které jsou určovány na základě vnějších znaků podobnosti. S rozvojem dnešních sekvenačních metod (čtení kódu DNA) máme možnosti vytvářet gigantické data sety o desítkách milionů nezávislých znaků. Stromy evoluční příbuznosti pocházející z genetických znaků proto mají mnohem lepší rozlišovací schopnost.

Platí, že nejstarší termiti se zachovali v jantaru a jsou staří 135 milionů let?
Takhle staré jsou jen otisky okřídlených termitů z nějakých sedimentů. Nálezy z nejstarších barmských jantarů jsou staré zhruba sto milionů let. Tady mám jeden mnohem mladší, jihoamerický (podává kus medově zbarvené, zkamenělé pryskyřice s neporušenými „zatavenými broučky“ uvnitř), starý asi půl milionu let. To je skoro současné, jako by to bylo včera. Termiti jako skupina jsou totiž staří zhruba 150 milionů let. Poslední společný předek švábů rodu Cryptocercus a všech současných termitů žil zhruba před 170 miliony let.

Kde je původní domov termitů?
Nevíme, kde termiti vznikli. Je to tak dávno, že čas překryl stopy. Rozhodně vznikli v dobách, kdy byly všechny kontinenty spojené do jednoho superkontinentu Pangea. Co ale víme, je to, že jejich nejbohatší skupina – čeleď Termitidae zahrnující asi sedmdesát procent druhů – je stará přibližně 60 milionů let a pochází z Afriky.

Kde je původní domov termitů?
Nevíme, kde termiti vznikli. Je to tak dávno, že čas překryl stopy. Rozhodně vznikli v dobách, kdy byly všechny kontinenty spojené do jednoho superkontinentu Pangea. Co ale víme, je to, že jejich nejbohatší skupina – čeleď Termitidae zahrnující asi sedmdesát procent druhů – je stará přibližně 60 milionů let a pochází z Afriky.

Když jste zmiňoval na začátku New Orleans, je to tedy tak, že termiti jsou původním druhem i v Americe, ale člověku škodlivé druhy se sem dostaly až z Asie?
Přesně tak. Jen na Floridě je zhruba patnáct druhů původních termitů a několik dalších, přivezených člověkem, což jsou škůdci, jako například Coptotermes a Cryptotermes, dva vůbec nejškodlivější rody, které jsou roztahané víceméně po celém světě.

Nejblíž Česku prý najdeme termity na chorvatské Istrii.
Ano, jedná se o rody Kalotermesa Reticulitermes, které se nacházejí v zásadě na celém pobřeží Středozemního moře.

Tam se ale nesetkáme s těmi typickými termitišti, co vypadají jako vysoké hrady z hlíny, že?
V obou případech žijí pouze ve dřevě. Gigantická hnízda termitů jsou běžná jenom v tropických savanách, v lesích je nenajdete. Kolonie v lesích jsou výrazně menší než v savaně. V savaně je totiž těžší přežít, ale ten, kdo to zvládne, může vytvořit větší populace. A to se odráží na jejich hnízdech. Kdybych ale nevěděl, kde jsem vyfotil snímek takového hnízda, nepoznám, ze kterého je kontinentu. Nám nejbližší velká hnízda termitů byste našel v subsaharské Africe, možná už v Súdánu.

Když jste zmínil kolonie ve dřevě, jaké mají přirozené nepřátele? Ptáky? Zcela výjimečně. Jednoznačně největšími nepřáteli jsou mravenci, lépe řečeno jejich specializované skupiny predátorů. Zároveň každý tropický kontinent má vlastní specialisty na termity a zároveň mravence. Predátoři mezi nimi při hledání potravy nerozlišují jako vědci. Jsou to mravenečníci a pásovci v Jižní Americe. Luskouni, hrabáči a hyenka žíhaná v Africe. Luskouni a medvěd malajský a brýlový v Asii. Ježury a mravencojedi v Austrálii. Největšími konkurenty jsou ovšem jiné dřevožravé a hlínožravé druhy živočichů, případně další termiti.

Jak velká je vnitrodruhová konkurence?
V rovníkové Africe je prostředí doslova nasycené termity. V Kamerunu máme v extrémech i pět tisíc kusů termitů na metr čtvereční. Představte si, že dojde k termitímu rojení neboli zásnubnímu letu na desítkách kilometrů čtverečních. Většina párů budoucích králů a královen neobstojí, neuživí se v obrovské konkurenci už existujících kolonií, jež disponují armádami vojáků a dělníků.

Termiti jsou sociální hmyz a v lecčems se podobají lidem – budují milionová hnízda, mají svatební lety, krále a královny, dělníky, vojáky…
Je pravda, že pro označení termitů a lidí se používají stejná slova. Neznamená to ale, že by fenomény, které se za nimi skrývají, měly cokoliv společného.

Před osmi lety váš tým vzbudil pozornost publikací v elitním časopise Science. Některé druhy termitů při ohrožení sebevražedně vybuchují, aby útočníky potřísnily jedem.
Není to zcela běžná strategie, ale zároveň není úplně výjimečná. Obecně známe dva její typy. Buď termit v boji vybouchne proto, aby vyloučil jedovatou sekreci, což se jmenuje autothyse, nebo proto, aby ho mravenec nebo jiný predátor nemohl sežrat, to se nazývá dehiscence.

Počkat, jak si proti sežrání pomůže sebevražedným výbuchem?
Je to sebeobětování. Jde o to, že vybouchnout může voják i dělník, přičemž vojáci používají autothysi a vypouštějí jedovaté látky. U dělníků to není pravidlem. Pokud se obětuje dělník, vlhké vnitřnosti se přilepí k substrátu a mravenec jej nedokáže odlepit a odnést do hnízda, zabývat se tedy takovouto kořistí je pro něj jen ztráta času.

Jak to funguje?
Termit napne intersegmentální svaly, tedy svaly spojující jednotlivé články těla, jimiž je mimo jiné regulován vnitřní tlak v těle. Vojáci mají mezi hlavou a hrudí místo, a když svaly zaberou naplno, dojde zde k protržení těla. Tímto otvorem je následně vymáčknuta obranná sekrece frontální žlázy ven z těla.

biolog Jan Šobotník z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity