COOLna

Zvyk je železná košile. A pokud lidé, byť nedobrovolně, přivyknou samotě, sociálnímu vakuu či pouhému online kontaktu, hrozí jim takzvaný syndrom zakuklení. Ten se projevuje obavou z lidské blízkosti, strachem z opuštění vlastní ulity, svého domácího prostoru, vyústit pak může až do sociální fobie či vážné deprese.

Obavy o socializaci dětí neskrývá ani Pavel Mohr, psychiatr z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a též předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti (ČPS) Jana Evangelisty Purkyně. U dospělých je podle něho větší hlad po sociálních interakcích, mají touhu setkávat se. Děti ještě nemají sociální návyky a dovednosti tak vyvinuté. „Absence kolektivu může do budoucna hrát roli v tom, že dětem bude chybět sociální dovednost,“ řekl.

„Introvertům to teď vyhovuje. Také však lze konstatovat, že děti tráví daleko více času na internetu a sociálních sítích, což může vést k nedostatečné kvalitě spánku, bolestem zad, nárůstu zneužívání přes internet, případně i k závislostem na těchto komunikačních prostředcích,“ zdůraznil psycholog Štěpán Vymětal.

Dalším rizikem je pak vznik sociální fobie, tedy specifické diagnózy, jež ústí ve strach z veřejného vystoupení, ze ztrapnění se, koktání a podobně. „U některých dětí k tomu může dojít, protože vesměs jde o dovednosti, které si získáváme tím, že je trénujeme, jsme-li v kontaktu s ostatními, když nás zkoušejí u tabule, když máme vystoupit na besídce, připravit si nějakou prezentaci či referát, zazpívat na školním vystoupení. Zdá se, že tato zkušenost bude chybět,“ shrnul Mohr.

Nejvýrazněji se syndrom projevil u dětí, bály se pobytu venku, kontaktu s vrstevníky, měly strach i z obyčejné jízdy veřejnou dopravou či z chození do školy. Syndrom není psychiatrickou poruchou jako takovou, je definován jako porucha přizpůsobení. Dle psychologů jde většinou o přechodný emoční stav, který může později vymizet. Klíčové je zachytit jej včas a nebát se konzultace s odborníkem.

Lidovky