Lov nebo rekreace lidí mění chování zvířat. Aby se najedla nebo našla partnera, musí vyvinout mnohem větší úsilí, dokázala studie australských vědců z univerzity v Sydney, kteří se rozhodli změřit globální dopad lidských aktivit na pohyb zvířat.
Došli k číslu 70. Přesně o tolik procent musela v průměru zvířata od začátku osmdesátých let dvacátého století až do dneška rozšířit akční rádius svého pohybu, aby byla schopna se uživit nebo si najít partnera. Studie byla publikovaná v Nature Ecology & Evolution.
Tento výsledek vyplynul z analýzy 208 samostatných studií, které byly publikovány v průběhu posledních 40 let. Ty ukázaly, jak velký vliv na zvířata má těžba dřeva, urbanizace nebo lov. Mezi zkoumanými zvířaty byl například velký bílý žralok, jezevec lesní, medvěd baribal, veverka japonská, vačice horská nebo třeba severoamerický motýl Sleepy orange.
Celkem bylo pozorováno 167 zvířecích druhů: v 37 případech šlo o ptáky, v 77 o savce, v 17 o plazy, v 11 o obojživelníky, v 13 o ryby a ve 12 o hmyz.
„Zvířata přejímají mechanismy chování tak, aby se přizpůsobila lidským aktivitám – utíkají, vyhýbají se lidem, cestují dále, aby našla jídlo, partnera nebo úkryt tak, aby se nám či jiným predátorům vyhnula,“ ocitoval DailyMail biologa a ekologa Tima Dohertyho, vedoucího celé studie.
„Je zásadní, abychom pochopili, jaký dopad máme my lidé na chování zvířat,“ dodal. Mezi problémy, které vědci přičítají právě na vrub uvedeným dopadům, patří snížená kondice zvířat, menší šance na přežití, snížená reprodukce nebo dokonce lokální vyhynutí.
Ve svém pojednání vědci uvádějí, že tomu lze částečně zabránit pečlivým plánováním epizodických činností (mezi něž patří například lov nebo cestování) v oblastech divočiny tak, aby nezasahovaly do období rozmnožování zvířat. A pokud jsou nutné větší změny v prostředí, je nezbytné, aby se na zvířata a jejich pohyb bral ohled už během jejich plánování.
V některých případech měla lidská činnost dopad naopak na snížení pohybu zvířat, v průměru o 37 %. Jednalo se především o oblasti, kde je v blízkosti lidských obydlí snadno dostupná potrava nebo kde se nachází fyzické překážky, které omezují pohyb zvířat. Mezi druhy pohybující se méně patřila například želva Berlandierova, která žije na pomezí Spojených států amerických a Mexika.
Doherty upozorňuje, že je zapotřebí dalšího výzkumu o dopadech změn v prostředí na pohyb zvířat zvláště v těch částech světa, které se nyní rychle rozvíjejí. Kromě dopadů, které mají tyto změny přímo na živočišné druhy, jde i o vliv, který mají na fungování celých ekosystémů. „Pohyb zvířat je spojen s důležitými procesy, jako je například opylování rostlin, šíření semínek nebo obměna půdy. Narušený pohyb zvířat tedy může přinést i narušení ekosystému,“ uvedl.
Klíčové je podle vědců především posílit podporu stávajících chráněných oblastí a zajistit ochranu dalších částí cenné divočiny. Právě omezení negativních dopadů lidské činnosti totiž bude zásadní pro zajištění biologické rozmanitosti ve světě i v budoucnu.
Hobby
COOLna 
Napsat komentář